Máte-li v oblibě surfování, ale k tomu jste jaksi nebyli obdařeni převelikou moudrostí, tak jste včerejší den, zejména jeho úvodní pasáž, která však vzhledem k zeměpisné šíři a aktuálnímu postoji severní polokoule ke Slunci mnoho denního světla nenabídla, rozhodně měli strávit na západním pobřeží skotského souostroví Vnější Hebridy. Sem totiž čtvrtek nasměroval až desetimetrové vlny, kupříkladu v 7 hodin byla bójí K5 registrována vlna o výšce 10,3 m. O vrchol se nicméně nejednalo, v následujících desítkách minut se totiž zjevily dvanáctimetrové vlny, jedna příkladem měřila docela respektuhodných 12,5 m.

Proč byl Atlantický oceán takto rozbouřený je vskutku jednoduché – nad jeho vodami se proháněl střed bouře Caroline, kterou je samozřejmě myšlena hluboká tlaková níže. Jak už bylo před časem odhaleno, britští meteorologové po vzoru svých zaoceánských kolegů začali výrazným cyklónám dávat jména, nejspíše kvůli větší přehlednosti. Kdoví, třeba se v (daleké) budoucnosti dočkáme titulků typu „bouře Kazimír odvála mír a pohodu nejen z českých železnic“. A když už jsme u těch vlaků, tak jedna železniční vsuvka – na koleje v oblasti zvané Východní Renfrewshire (jihozápadní sousedství Glasgow) přistála trampolína, zdejší železniční doprava proto čelila paralýze, byť jen „krátkodobě“.

Carolinino centrum se včera odpoledne zdržovalo mezi Shetlandskými ostrovy a Norskem, ručičky mechanických barometrů sráželo až do okolí 960 hPa. Důkazem budiž meteostanice sídlící v plus mínus sedmitisícovém Lerwicku, metropoli Shetland, kde bylo evidováno 962 hPa. A namátkově v 15 hodin tu hvízdal severozápadní vítr o průměrném tempu 72 km/h, a to při necelých 4 °C, z čehož vychází pocitová teplota odpovídající nějakým -4 °C. Zkrátka normální zimní den na dálném severu Spojeného království…

Vysoké hodnoty na anemometrech (a s tím související problémy), toť samo sebou čtvrteční hlavní téma především v severních partiích Velké Británie. Například ve východoskotském Aberdeenu se angažovaly nárazy v okruhu 80 až 90 km/h, nepřekvapí tím pádem, že žádná se zdejších helikoptér nedodržela svůj letový plán. Popravdě byly zrušeny všechny vrtulníkové lety. Ty nejagresivnější poryvy se jako vždy konaly na nejkritičtějších místech, to znamená na západně Vnějších Hebrid, slanou vodou obehnaných ostrůvcích a v neposlední řadě v horských oblastech.

Britské předpáteční tabulce nejvýznamnějších úderů větru znovu vévodila Skotská vysočina, kde byl nedlouho po poledni naměřen poryv až 187 km/h. Střední tempo cirkulace vzduchu taktéž kdovíjak mírné nebylo, naopak, povětšinou činilo 100 až 140 km/h. Takováto rychlost není, až na malinké výjimky, k vidění ani na naší (prehistorické) železniční síti. Díky bouři Caroline 7. prosinec v podstatě vyrovnal výkon 28. října, jenž se na území Skotské vysočiny postaral o nárazy až okolo 184 km/h. Tak jako tak, ve dnech 1. ledna až 6. prosince 2017 tento kout Evropy naštvanějšímu počasí neodolával, předposlední čtyřiadvacetihodinovka tohoto pracovního týdne se tedy pasovala na post nejdivočejšího dne letopočtu 2017. Alespoň pro tuto chvíli.

A že se nespočet Britů přinejmenším na několik minut přemístil do středověku (tj. přišel o elektřinu) a že materiálních škod bylo celkem dost, to zřejmě netřeba dodávat. Simply British style.