Smrž, anglicky morel, francouzsky morille, odborně Morchella, je velmi lahodná houba charakteristická svou dutostí (ve smyslu fyziologického uspořádání, nikoliv nižší inteligence), která přijde vhod zejména ve světě gastronomie. V České republice bylo tuto pochoutku možné v posledních dnech najít třeba v pohraniční oblasti s Polskem, a to konkrétně v jižním sektoru pohoří zvaném Krkonoše. K těm největším smržům se zařadil například ten z Kuby, v tomto případě však nejde o známý karibský stát, ale o neznámé městečko v americkém státě Illinois – v pondělí 2. května roku 2011 tu byl dle zpravodaje Canton Daily Ledger (Canton je město ležící nedaleko zmíněného města Cuba) panem Johnem Froehlingem (tehdy 68) nalezen smrž o výšce (délce) necelých 28 cm.

Avšak za tím vůbec „největším smržem“ lze vyrazit do severoamerické Kanady, přesněji na její ostrov prince Edwarda. Tady se nachází Morell, malá vesnice čítající cca 300 obyvatel. Samotné její jméno sice na řečeného zástupce říše hub neodkazuje, nicméně je pravdou, že je v něm přímo obsaženo – při vynechání druhého el zůstane Morel, tj. ve světovém jazyce (angličtině) smrž.

Pojmenování této kanadské usedlosti má svůj původ ve Francii – Jean Francois Morel, který přišel do této části světa již na počátku 18. století, je jím neustále připomínán (jednalo se o počest). Vesnice jako taková byla založena až v polovině 20. století, a to hlavně z řad Skotů, Angličanů, Irů a Francouzů (převzato z Travel in Prince Edward Island, travelinpei.com).

Vesnice společně s celým ostrovem vlastní podobné podmínky jako celý severovýchod sousedních Spojených států amerických, tj. kontinentální (proměnlivý) ráz počasí. Dle MSC (Meteorological Service of Canada) se zdejší průměrná roční teplota vzduchu pohybuje okolo 5°C, nejteplejším měsícem je červenec s 19°C a tím nejchladnějším leden s -8°C. Dvanáctiměsíční úhrn srážek pak odpovídá 1 000 až 1 200 mm.

Rok 2015 se tu (stanice u zálivu svatého Petra, ang. St. Peter’s Bay, cca 10 km východně od vesnice Morel, WMO ID 71310) prozatím (do 7. května) dopracoval k -5.4°C s tím, že hodnoty poletovaly v rozmezí od -23.1°C (úterý 24. února) do 20.8°C (pondělí 4. května).

Loni se první Celsiova jednadvacítka konala o několik týdnů dříve a šlo o tu čistokrevnou (teplota vzduchu opravdu dosáhla alespoň na 21.0°C) – v úterý 15. dubna se rtuť teploměru v teplém jižním proudění vyšplhala až na 21.1°C. Předtím byl nejteplejší pátek 11. dubna, jenž přinesl až 13.7°C (hned v sobotu dorazilo ochlazení a odpolední teploty setrvaly v těsném okolí 0°C). Předloni bylo v čase od 1. ledna do 7. května mírněji, neboť teplotní průměr činil -3.2°C, což je o 2.2°C více než nyní. Bylo to znát i na maximech – úvodní „nečistá“ jednadvacítka byla k vidění v sobotu 20. dubna v podobě 20.6°C, v pondělí 6. května se vzduch prohřál až na 21.5°C a o 24 hodin později došlo k navýšení až na 23.6°C. V dlouhodobém měřítku se prvních 21°C roku zjevuje zejména v periodě od 13. do 28. dubna.

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz