Nedá pokoj, nedá… Řeč je samozřejmě o chladnějším severozápadním proudění, které nám dělalo společnost také o předposledním dubnovém víkendu. A je více méně jisté, že do střední Evropy bude atlantický/á chládek a vlhkost natékat také v úvodních 48 hodinách posledního týdne druhé třetiny letošního meteorologického jara – především kvůli té „skandinávské“ tlakové níži. A nejen že se sněhové vločky či krupice dostaly/a také do českých nížin, ale dokonce i teploty – ke všemu ty nejvyšší denní – byly mnohde nižší než na pólu chladu severní polokoule, jímž je nyní konkrétně myšlen Verchojansk.

V sobotu 22. 4. 2017 se české nejvyšší denní teploty (ty synoptické) ocitly v rozmezí od -0,5 °C (Sněžka) do 14,1 °C (Prostějov). Znamená to tedy, že jak v Praze (Ruzyni), tak také v Ústí nad Labem, v Chebu, v Liberci, v Ústí nad Orlicí, v Přibyslavi nebo třeba ještě v Karlových Varech bylo stejně či chladněji (vyjma Ústí nad Labem jen to druhé) než ve Verchojansku, který naměřil až 9,5 °C.

Jen pro srovnání: V pátek 22. 4. 2016 se Verchojansk dočkal nanejvýš -1,4 °C, takto nízké denní maximum nebylo registrováno ani na jedné naší synoptické stanici. Nejblíže byla Sněžka se svými 2,4 °C. Kupříkladu Ústí nad Orlicí, jež v sobotu 22. 4. 2017 stagnovalo na 8,5 °C, se v pátek 22. 4. 2016 těšilo z až 15,1 °C. Zatímco tedy letos Verchojansku podlehlo o rovný 1 °C, loni zvítězilo o 16,5 °C.

Praha-Libuš sice v prvních 6 hodinách sobotního dne naměřila až 10,5 °C, avšak po sobotním obědě nešla přes 9,2 °C, budeme-li tím pádem brát v potaz pouze odpoledne, tak rovněž i Praha zchladila více než pól chladu. V minulých letech to ve smyslu nejvyšších denních teplot vypadalo následovně:

22. 4. 2016: Praha-Libuš 15,6 °C, Verchojansk -1,4 °C

22. 4. 2015: Praha-Libuš 13,8 °C, Verchojansk 2,9 °C

22. 4. 2014: Praha-Libuš 19,6 °C, Verchojansk 7,5 °C

22. 4. 2013: Praha-Libuš 20,9 °C, Verchojansk -1,9 °C

22. 4. 2012: Praha-Libuš 13,4 °C, Verchojansk -1,7 °C

V neděli 23. 4. 2017 byl Verchojansk ještě nadprůměrnější, neb dosáhl až na 11,7 °C, navzdory tomu ale legendárních 13,3 °C z 23. 4. 1997 pokořeno nebylo, ostatně jako sobotních 9,5 °C nestačilo ke zdolání památných 10,4 °C z 23. 4. 2009. Nicméně v mnoha zákoutích České republiky mohli v závěru týdne o 11,7 °C leda tak básnit, uveďme příkladem pět míst, kde takové teplo jako ve Verchojansku nebylo (denní maximum):

Skoro všude. Ano, je to tak, takřka na všech českých synoptických meteorologických stanicích bylo v neděli 23. 4. 2017 zaznamenáno nižší denní maximum než v ruském Verchojansku. Výjimkou byly pouze severočeské Doksany, které se prohřály, dá-li se to tak vůbec říct, až na 11,9 °C. Na druhém místě se umístil Holešov, jenž si vystavil stopku v podobě 11,0 °C. Zbylé nejvyšší denní teploty se usadily v prostoru od -5,1 °C (Sněžka) do 10,9 °C (Prostějov).

Když se psala neděle 23. 4. 2017 a hodiny hovořily o 13:00, tak východosibiřský Verchojansk hlásil s ohledem na své poměry velmi teplých 9,0 °C. Z toho tedy zároveň vyplývá, že u nás v Česku bylo 60 minut po nedělním poledni leckde svěžeji. Znovu zmiňme nějaký ten příklad (stav ve 13 hodin):

Čáslav (8,4 °C)

České Budějovice (7,7 °C)

Ostrava (6,8 °C)

Pardubice (8,0 °C)

Plzeň (8,1 °C)

Praha-Libuš (7,3 °C)

Ústí nad Labem (7,6 °C)

Brno, jehož Kometa nedávno vzlétla vysoko nad úroveň meteorologovic troposféry, se 3 600 sekund po nedělní 12. hodině nalézalo na 9,3 °C, což jsou z praktického úhlu pohledu naprosto identické teplotní podmínky jako ve Verchojansku. Vrátíme-li se ještě do soboty, dojdeme k zjištění, že brněnská teplotní křivka dosáhla vrcholu v podobě 12,6 °C, čímž tu verchojanskou i s rezervou přehrála, ale zatímco Verchojansk v 16:00 informoval o 9,3 °C, Brno v tu samou dobu nabízelo o něco skromnějších 8,4 °C. Zaměřme se schválně na tři poslední Dny Země (tj. 22. 4.) a jejich 16. hodinu:

22. 4. 2016: Brno 18,2 °C, Verchojansk -2,5 °C

22. 4. 2015: Brno 17,5 °C, Verchojansk 2,2 °C

22. 4. 2014: Brno 13,9 °C, Verchojansk 7,0 °C

Na severní polokouli se prozatím nacházejí dva póly chladu, kromě zmiňovaného Verchojansku jde ještě o Ojmjakon. Ani samo počasí pro tuto chvíli nemá pořádně jasno v tom, zdali je skutečným pólem chladu Verchojansk, nebo Ojmjakon, proto doposud needitovalo podobu zdejších vůbec nejnižších naměřených teplot. Byť se traduje, že ve Verchojansku bylo méně než -70 °C, není tomu tak, tento scénář byl oficielně označen za „fake“ (anglická verze českého slova falzifikát). Takže platným rekordem je pořád jak verchojanských -67,8 °C (15. 1. 1885), tak také ojmjakonských -67,7 °C (3. 2. 1933).

V Ojmjakonu o víkendu takové „vedro“ jako ve Verchojansku nebylo, proto evropskému srdci nějak extra konkurovat nemohl. Přesto ale v tomto koutě Ruska akčně bylo – sobotních 6,6 °C zastínilo 6,1 °C z letopočtu 1986 a nedělních 7,1 °C bylo relativně blízko k pokoření 7,3 °C ze sezóny 1975.