Nestálé počasí letošních prázdnin výrazně působí a v mnohých případech zatěžuje naši fyzickou a psychickou pohodu organismu. Mezi negativní projevy počasí na náš zdravotní stav můžeme zařadit zejména rychlé střídání teplot, podprůměrnou délku slunečního svitu, neusálé změny tlaku vzduchu a dny s vysokou relativní vlhkostí vzduchu, tj. dusné dny. Naopak kvůli častým srážkám a bouřkám panují v Česku dobré rozptylové podmínky a náš organismus nezatěžují déletrvající tropické teploty. Ten, kdo letos chtěl načerpat letní sluneční energii v tuzemsku, kvůli velké proměnlivosti počasí moc nepochodil. Na většině stanic byla červencová délka slunečního svitu podprůměrná – místy svítilo slunce kolem 175 hodin, což je 85% normálu. Optimální pro lidský organismus je pokud se délka denního svitu pohybuje kolem osmi hodin, to se tvoří v kůži dostatečné množství vitaminu D. Zatažený a deštivý týden může způsobit únavu celého organismu. Velkou oblačnost nejhůře snáší skupina labilních občanů, která může pociťovat psychické problémy, někdy se mohou vyskytnout i deprese. Velké výkyvy teplot spojené s přechody frontálních systémů, na kterých převažovala velká oblačnost se srážkami zvyšovala index ospalosti a únavy a snižovaly tím výkonnost v práci. S rychlým střídáním přechodu front a výběžků vysokého tlaku vzduchu souvisí změny tlaku, které pociťují meteosenzitivní jedinci bolestí hlavy, kloubů, malátností, v mnohých případech i horším spánkem.
Počátek srpna s sebou přinesl tzv. dusné dny, tj. dny s vysokou relativní vlhkostí vzduchu, kdy se naše pocitová teplota vzduchu zvýšila až o 3 °C oproti předpovídané teplotě. Dusné dny nejhůře snáší těhotné ženy, kardiaci a chronicky nemocní. Vlhký vzduch totiž není schopen další vodu (pot) pojmout, protože je blízký stavu nasycení. Pot tak zůstává na těle a pocitově zvyšuje pocit horka.