Druhou zářijovou dekádu už můžeme považovat za podzimní, neboť na většině našeho území už průměrné denní teploty zůstávají pod 15°C. a pohybují se kolem 13°C. Dokonce i v naší nejteplejší stanici – pražském Klementinu začíná klimatický podzim koncem této dekády. Průměrná denní teplotní maxima klesají postupně od 20°C. na 17°C. a noční minima na 9°C. až 6,5°C. a přízemní mrazíky zejména v údolích nejsou žádnou výjimkou.
Spíše než průměry jsou jako obyčejně zajímavé teplotní extrémy, také z Klementina. Naprosto ojedinělá byla tato dekáda v roce 1947, kdy od 13.9. až do 20.9. v Praze panovala vedra s tropickými maximy až 32,1°C. dne 14. září a ještě 20.9. vystoupila teplota na 31,5°C.
Opačné extrémy jsou naopak z deseti různých let. Pohybují od 5,8°C. dne 13.9. v letech 1856 a 1860 a nejchladněji bylo dne 18.9.v roce 1916, kdy klesla teplota až na 3°C.
Co se týče srážek, mezi nejdeštivější září u nás patří září v roce 1998, kdy spadlo v průměru 118 mm tedy 118 litrů vody na každý metr čtvereční a v roce 2007 115 mm. Je to více dvojnásobek obvyklého zářijového úhrnu.
Opačné extrémy – tedy suchá září jsme měli v už zmíněném roce 1947, kdy u nás spadlo v průměru jen 14 mm, tedy asi čtvrtina zářijového normálu a téměř vůbec nepršelo v září roku 1959, kdy spadly pouhé 2 mm srážek, což jsou pouze 4% normálu!