Střední Evropa spolu s Islandem a Norskem patřila ve čtvrtek k nejchladnějším částem Evropy – v našich končinách, stejně tak i v těch německých, v rakouských, ve švýcarských či v nizozemských, za to mohla advekce méně prohřátého vzduchu od severozápadu, k čemuž přispěla jak tlaková výše se středem nad Britskými ostrovy, tak také nižší atmosférický tlak na východnějších polednících.

Česko, jež bylo přímou tranzitní zemí poměrně sebevědomé tlakové níže, se o předposlední den tohoto pracovního týdne dočkalo jak nižších teplot, tak i vyšších srážkových úhrnů.

Potvrzení o doručení dešťové vody bylo hlášeno z celých Čech, Moravy i Slezska, konkrétní hodnoty však byly, jako obvykle, nerovnoměrné.

Nejvíce srážek bylo ve čtvrtek pozorováno na severu a severovýchodě Čech, tj. v oblasti Jizerských hor a sousedních Krkonoš. Srážkoměr sídlící při česko-polské státní hranici v oblasti Malých Úp jich odchytil zlehka přes 100 mm, a to mezi čtvrteční půlnocí až pozdním odpolednem. To je opravdu slušná suma, avšak například Žacléř, který leží jen o cca 10 km dále, byl o více než 90 % sušší, resp. chudší. Pěkný kontrast (nepoměr), že? A podobně na tom byla taktéž řada jiných míst nalézajících se v Podkrkonoší.

Prší, prší, jen se leje, zpívalo se v Labské boudě – ani ta si na nedostatek dešťových kapek rozhodně stěžovat nemohla, neboť registrovala přes 70 mm srážek. Totéž platilo v Jizerských horách, kde čtvrteční srážkové úhrny překračovaly 80 mm.

Sumace srážek vztahující se na periodu od 13. 7. 16:00 do 14. 7. 16:00 hovořila jasnou řečí – pršelo na 100 % českého území. Nejvíce v Čechách, na plus mínus 90 % jejího teritoria se jednalo o alespoň 15 mm srážek, v mnohých případech šlo o 30 až 40 mm, někde ještě více. Naproti tomu na Moravě a ve Slezsku tolik „pršlavo“ nebylo, tento sektor Česka obdržel povětšinou 5 až 15 mm srážek, v Beskydech a ve vrchovinách nad Brnem byly součty až dvojnásobné.

Pojďme k teplotám – zatímco na půdě subpolárního Islandu se čtvrteční rtuť teploměru vyšplhala až na 19,9 °C (Egilsstaðir), v Česku bylo o dvacítky nouze. Meteorologické stanice s mezinárodním označením SYNOP zůstaly 20 °C nepoznány, ty ostatní nicméně ojediněle ano, a to příkladem ta v Lučině, kde teplotní křivka atakovala 21,0 °C, byť nad 22,0 °C nešla.

Islandský Húsavík se prohřál na 19,1 °C – třeba Doksany byly rády za podvečerních 17 °C.

Na závěr navštivme Sněžku. Proč? Zúžená koryta vzdušných řek (tím je myšlen výraznější tlakový gradient související s přechodem cyklóny, na mapách v podobě nahuštěných izobar) tady vedla k větrnějšímu počasí – nárazy větru dosahovaly rychlosti až kolem 150 km/h. A to při 3 °C. Rovněž na Sněžce se ve čtvrtek projevila změna cirkulace – ve 2 hodiny 8 °C, v 5 hodin 7 °C, ve 13 hodin 5 °C, v 18 hodin 2 °C.

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz