Severovýchodní pobřeží Spojených států bylo o sobotní odpoledne tečováno zadní stranou celkem roztáhlé tlakové výše, která se svým předním sektorem napojovala na azorskou tlakovou výší, čímž nám vzniká pole vyššího tlaku vzduchu táhnoucí se od Spojených států až po západ Pyrenejského poloostrova. Severně od tohoto „transatlantického anticyklonálního mostu“ se naopak nacházela dosti robustní cyklóna, resp. systém sestávající z několika tlakových níží. Čili, vzduch mající původ někde v oblasti New Yorku se skrze toto rozestavění tlakových útvarů dostal až do Longyearbyenu na Špicberkách. Samozřejmě, když jej nasála soustava oblastí nižšího tlaku vzduchu, začal se mísit s chladnějším vzduchem, ale do Longyearbyenu se dostal a přispěl k tomu, že…

Se 17. září 2016 stalo tím nejteplejším 17. zářím, tedy alespoň v rámci aktuálního třetího tisíciletí. Navzdory velké oblačnosti hlásilo hlavní město Špicberk v 15 hodin 10,8 °C s tím, že nejvyšší denní teplota nakonec činila 11,8 °C. To je na zdejší poměry hodně, v letech 2001 až 2015 se 17. září prezentovalo následovně (Tmax):

2015: 5,4 °C

2014: 6,3 °C

2013: 8,7 °C

2012: 8,2 °C

2011: 3,2 °C

2010: 4,9 °C

2009: 0,8 °C

2008: 7,7 °C

2007: 7,4 °C

2006: 2,5 °C

2005: 1,1 °C

2004: -1,0 °C

2003: 0,0 °C

2002: 1,5 °C

2001: 7,9 °C

2,0 °C, takový byl teplotní strop na Sněžce v pondělí 17. září 2001, která tak Longyearbyenu podlehla o 6 °C. Na předkonci milénia druhého, v tomto případě v pátek 17. září 1999, byla situace poněkud jiná – Sněžka naměřila až 12,6 °C, kdežto Longyearbyen nanejvýš 2,4 °C.

17. září v sezónách 2011 až 2015 se v Longyearbyenu motalo v průměru kolem 4 °C, přičemž souhrnný rozsah teplot odpovídal -2 až 11 °C. Česko-polská Sněžka byla v tomto ohledu identická pouze základnou celkového teplotní rozpětí (v roce 2013 v minimu -1,8 °C), jinak ne – průměrná teplota 10 °C a nejvyšší teplota 18 °C (loni až 17,7 °C).

Kamil Sojka

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz