Již před několika dny se mezi severoaustralskou Arnhemskou zemí a západní Novou Guinejí usadila podezřelá kupovitá oblačnost. Ve druhé polovině tohoto pracovního týdne její podezřelost vyplula na povrch, když se z několika na první pohled nevinných kumulonimbů stala poměrně mohutná, respekt budící tropická bouře. Nora, jak byla tato tropická tlaková níže pojmenována, však nad teplými vodami okrajového Pacifiku a v přívětivých povětrnostních podmínkách začala nabírat na síle.

Včera odpoledne, z australského úhlu pohledu večer, Nořino srdce tepalo nad severním okrajem Carpentarského zálivu, de facto přesně na půli cesty mezi Arnhemskou zemí a Yorským poloostrovem, kterou/kterým je ohraničen. Maximální průměrná rychlost větru produkovaného Norou se pohybovala kolem 170 až 180 km/h, což znamená, že z cyklónu 2. kategorie se pomalu stával cyklón 3. kategorie. Avšak tímto stádiem by Nořin život skončit neměl, modely se domnívají, že nad Carpentarským zálivem dosáhne na status cyklónu 4. kategorie.

Pokud si pamatujete, totéž se týkalo i cyklónu Marcus – u něho modely rovněž zastávaly názor, že přeroste v cyklón 4. kategorie (v bezpečné vzdálenosti od relativně hustě osídleného západního pobřeží Západní Austrálie). Skutečnost je taková, že se Marcus stal supercyklónem, jinak řečeno na Saffir-Simpsonově stupnici uzmul „pětku“. Čili že by druhý supercyklón v řadě?

Výpočetní technika Nořinu trajektorii směřuje k jihovýchodnímu cípu Carpentarského zálivu, to znamená k městečkům Kowanyama (cca 1 000 obyv.), Karumba (cca 500 obyv.), Normanton (asi 1 200 obyv.) či Burketown (cca 200 obyv.). Relativně dobrou zprávou je, že naplní-li se prognózy, bude severozápadní Queensland čelit přinejhorším cyklónu 1. až 2. kategorie. Jiná situace panuje v lokalitách nalézajících se na západním pobřeží Yorského poloostrova, které teoreticky může zasáhnout cyklón 4., potencionálně až 5. kategorie.

Australští meteorologové v souvislosti s Norou varovali před vysokými vlnami, bouřlivým větrem a intenzivními srážkami. Ty by se měly týkat především Burketownu a jeho západního okolí, kde se v součtu očekává až více než 250 mm. Je to hodně? Pro nás určitě, ale podíváme-li se do burketownského meteodeníku, zjistíme, že je realita trochu odlišná. Ačkoli je Burketown populačně (i územně) velice malý, meteorologická pozorování v něm probíhají už od roku 1886, tedy přes 130 let. Středním březnovým úhrnem srážek je 158 mm s tím, že maximální rekord odpovídá 877 mm (2011). Platným nejspíše bude i po přechodu Nory. Ta by se přesto do burketownské srážkové síně slávy dostat mohla, konkrétně skrze denní, resp. čtyřiadvacetihodinový úhrn. Alespoň za předpokladu, že dorazí začátkem příštího týdne. Viz. stávající rekordy:

24. 3. 1894 9:00 – 25. 3. 1894 9:00: 238 mm

25. 3. 1973 9:00 – 26. 3. 1973 9:00: 320 mm*

26. 3. 1973 9:00 – 27. 3. 1973 9:00: 77 mm*

27. 3. 1903 9:00 – 28. 3. 1903 9:00: 25 mm

*Práce konvekční aktivity vynucené vyplňující se (zanikající) tropickou tlakovou níží Bella.