Chibovat je nejen lidské, ale i meteostaniční – na západě Běloruska relativně poblíž bělorusko-polské státní hranice sídlí město zvané Vysokaje, které k roku 2016 čítalo cca 5 164 obyvatel, díky čemuž je přirovnatelné například k České Skalici u Orlických hor. V pátek odpoledne, jmenovitě v 15 hodin, zdejší meteorologická stanice vyslala hlášení o tom, že teplota vzduchu činí 6 °C. Na tom není nic zvláštního, proudil sem chladnější vzduch od severozápadu (mající původ nad Islandem), nicméně další informace, že rychlost větru odpovídá 295 km/h neboli 82 m/s, již působila dosti úsměvně. Aneb i meteostanice mají své dny. A teď hurá k sousedům do Ruska, konkrétně do Petrohradu.

Ve čtvrtek ovlivňovala počasí u Finského zálivu a v jeho širším okolí oblast nízkého tlaku vzduchu. Kromě velké oblačnosti přinesla také srážky, které byly vzhledem k teplotám nad bodem mrazu povětšinou dešťové. Nicméně na její severní a postupně i západní straně se ke slovu dostaly sněhové vločky a právě několikamilionový Petrohrad měl tu čest s nimi strávit nějaký ten čas. Výsledek?

Velkopáteční jitro, které se stejně jako zbytek letošního Velkého pátku neslo v duchu chladného severního větru, nabídlo kolem 6. hodiny až -4,6 °C, což až tak zajímavé nebylo, neb ve středu 14. dubna 1926 bylo až -11,0 °C, s tím, že v 9 hodin vyšetřování ve věci případné sněhové pokrývky skončila zjištěním, že na zemi pobývá 11 cm sněhu.

V sobotu 24. prosince 2016 v 9 hodin Petrohrad hlásil poprašek na smrtelné posteli (tím je myšleno, že odpoledních až 2,6 °C těch pár mm sněhu nepřežilo), přičemž následná neděle 25. prosince 2016 sníh zcela ignorovala a navíc ani nešla pod 0 °C (v minimu 1,9 °C, v maximu 2,9 °C). Z toho tedy vyplývá, že v ruském Petrohradu byl vstup do letošního (před)velikonočního období zimnější než samotné Vánoce, byť tedy ty „světové“. Co se „ruských“ neboli pravoslavných Vánoc týče, tak zde záleží na úhlu pohledu – ve smyslu teplotním byly petrohradské Vánoce 2017 o poznání drsnější než tentoroční Velký pátek, 6. leden se prezentoval teplotami od -20 do -18 °C a 7. leden donesl teplotní rozptyl od -21 do -16 °C. Výška sněhové pokrývky však činila „pouze“ 4 cm, což je o poznání méně než velkopátečních 11 cm.

Zároveň se jednalo o nejsněhobělejší dubnový den za několik posledních let – alespoň 10 cm sněhu bylo v dubnovém Petrohradu naposledy spatřeno ve čtvrtek 4. dubna 2013, kdy bylo toto zákoutí Ruské federace zkrášleno o 15 cm sněhu. V období od pátku 5. dubna 2013 do čtvrtka 13. dubna 2017 se dubnový Petrohrad těšil z nanejvýš 9 cm sněhu, a to v pátek 5. dubna a v sobotu 6. dubna 2013. Duben 2014 byl sněhem nepolíben, duben 2015 na tom byl stejně a duben 2016 se prezentoval symbolickým 1 cm sněhu.

Takže jak je vidno, předsobotní 11 cm tlustý sněhobílý koberec je i na petrohradské poměry poněkud ojedinělým jevem. Vlastně, být velkopáteční sněhobílá deka ještě o 7 cm silnější, byl by překonán nejzářivější sněžný výsledek celé meteorologické zimy 2016/2017, jímž se stalo 17 cm (první prosincový víkend).

„Весна? Нет! Зима лучше!“