Máte rádi pohledné bouřky? Zdali ano, tak Vás nejspíše svátek věnovaný mistru Janu Husovi nijak zvlášť nenadchl. Ty stratokumuly a kumuly, nebo co se to vlastně v tom našem vzdušném prostoru včera tvořilo, sice pěkné jsou, ale soudruhům kumulonimbům nesahají ani po krk (část pod kovadlinou). Avšak pokud byste předposledního den úvodního červencového pracovního týdne trávili v novozélandském Aucklandu, nejen sympatický návějový oblak (shelf cloud) by pozornosti Vašich očí neunikl:

https://www.youtube.com/watch?v=xBZQ6q7QsU0 (časosběrné video)

https://www.youtube.com/watch?v=kkZeSfvksJ4 (jiný a již reálně rychlý úhel pohledu)

https://www.youtube.com/watch?v=jNRSKDhLb1U („profesionální“ zachycení krup)

Aucklandský letištní srážkoměr tomuto kupovitému oblaku naměřil 16 mm, takže nic moc. V jiných sektorech nejpočetnější novozélandské lokality to asi bylo alespoň o malinko „lepší“.

A když už jsme u těch srážek, tak se teď vydejme do Kanady.

Jmenovitě do jižanského okresu zvaného Muskoka, nacházejícího se u východního břehu Huronského jezera, které by v případě migrace do střední Evropy z naší zemičky ukouslo zhruba 76 %, jinými slovy hned tři čtvrtiny. V tomto zákoutí Země v červnu 2017 napršelo dohromady až 141 100 ml vody na metr čtvereční, což je poměrně dost – dlouhodobý červnový průměr hovoří o 85,5 l deště. Přestože se těchto 141 mm srážek na 1. místě neocitlo, o nejdeštivější červen aktuálního desetiletí (posledním mokřejším červnem byl červen 2010) se přesto jednalo.

Co by za takto uplakané počasí dala třeba taková Morava, na prázdniny nehledě… Pravdou nicméně, že by pořád mohlo být (mnohem) hůře, vždyť například vlna charakteristická vyloženě nechutnými nejvyššími denními teplotami a zcela bezoblačnou oblohou by vysychání půdy ještě umocnila. A nakousnutím tématu jménem vedra se dostáváme k dalšímu počasovému postřehu za hranicemi České republiky.

Salt Lake City zastává funkci hlavního (a největšího) města amerického státu Utah. Nepobývá zrovna nejníže, jeho nadmořská výška se motá okolo 1 200 m n. m., což je více méně úroveň vrcholu Lysé hory. Avšak co je mu to v létě platné – extrémně vysoké teploty se tu angažují nejen jednou za uherský rok.

Svědčí o tom pro nás sváteční středa, kdy utahská metropole naměřila až 40,6 °C. Byť se zde počátek pozorování počasí datuje již na letopočet 1874, 41 °C bylo 5. červencem naservírováno teprve premiérově. Předešlým stropem této čtyřiadvacetihodinovky bylo 40,0 °C z ročníku 1973.

A čím jsme začali, tím také skončíme – buřinou. Tentokrát menší cesta do minulosti:

https://www.youtube.com/watch?v=AZeT8ihpvM0