Většina letošní atlantické sezóny hurikánů je již za námi, tedy spíše lépe řečeno za Američany, neboť nás Středoevropanů se tropické tlakové níže zase až tolik netýkají, ačkoli nějaký sebevědomý a „dobře“ jdoucí fragment hurikánu může zpestřit život také v srdci Evropy, a vzhledem k nedávnému dění v Karibiku a Mexickém zálivu se tak trochu nabízí, že její vrcholná fáze již proběhla.

Podíváme-li se na sezónu loňskou, zjistíme, že její nejvýznamnější pasáž proběhla v říjnu a listopadu, konkrétně ve dnech 28. září až 26. listopadu. Jako první se na scéně objevil Matthew, jenž nedaleko severního pobřeží Jižní Ameriky dosáhl na status hurikánu 5. kategorie. Odsud se následně vydal na sever, přičemž v podobě hurikánu 2. až 4. kategorie přešel přes centrální Karibik, Bahamské ostrovy a jihovýchodní pobřeží Spojených států amerických. Následná říjnová Nicole se sice stala hurikánem 4. kategorie, avšak po celou dobu své existence setrvala nad otevřenými vodami Atlantického oceánu, až na Bermudské ostrovy tedy pevninu ušetřila. Konečný Otto, který na Saffir-Simpsonově stupnici zaujal prostřední pozici, pak v poslední třetině listopadu potrápil Střední Ameriku.

Pravdou jest, že v tomto roce byly hurikány mnohem agresivnější. Především se to týkalo Karibských ostrovů, které čelily hned dvěma po sobě jdoucím „čtyřkám“, což leckde vedlo k naprosté zkáze. Právě proto se krátká rozprava na téma hurikány koná až nyní, a to konkrétně s floridskou meteoroložkou Peggy, se kterou jsme již kdysi hovořili.

Na konci srpna 2017 se u západního pobřeží Afriky zformovala tropická tlaková níže, která v podobě tropické deprese přešla přes Kapverdy. Odsud standardně pokračovala směrem na západ, což Vás Floriďany zřejmě ještě moc netrápilo. Avšak o nějaký týden později, když už se tato tropická tlaková níže, nyní známá jako Irma, nacházela u Malých Antil, které jsou východní branou do Karibiku, byla situace zcela jiná, neb se již jednalo o hurikán 5. kategorie a dle prognóz numerických modelů začínalo být tak nějak jisté, že Floridu čekají horší časy.

Žijete na východním pobřeží, jmenovitě v Melbourne, které leží přibližně 250 km severně od Miami, takže jste osobně pocítila sílu tohoto oblačného víru. Podle záznamů Vaší meteorologické stanice se u Vás Irma prezentovala nárazy větru o rychlosti nanejvýš kolem 70 km/h, avšak tato hodnota byla naměřena ještě před tím, než došlo k výpadku odesílání dat. Předpokládám proto, že ve skutečnosti bylo maximální tempo poryvů větru (mnohem) větší. Je tomu tak? A co Váš dům, přežil, nebo jej Irma srovnala se zemí?

Vzhledem k tomu, že melbournské letiště, lépe řečeno jeho meteorologická stanice, během této bouře přestalo odesílat data, se musíme podívat na údaje zaznamenané na stanicích v okolí města. Pak zjistíme, že nejsilnější nárazy větru naměřené při hurikánu Irma činily 76 mph neboli 122 km/h. Na bariérovém ostrově východně od Melbourne byl dokonce registrován poryv větru o rychlosti až 94 mph čili 152 km/h.

Co se mého domu týče, tak ten naštěstí přežil, ale někteří mí kolegové na tom byli hůře, neboť jim Irma například strhla střechu nebo na jejich dům shodila strom. Pravdou však, že v naší lokalitě žádný dům totálně zničen nebyl. Škod bylo celkově hodně, ale že by někdo úplně přišel o dům, to ne…

Další zajímavostí pak bylo, že se zformovalo hodně tornád. Dohromady bylo vydáno 51 varování před tornádem spojeným s hurikánem Irma. V některých lokalitách tornáda přispěla k větším škodám, snad i dokonce blízko našich kanceláří (nejsem si teď úplně jistá). Na severu našeho kraje se rovněž vyskytla tornáda, která (z)ničila zdejší mobilní domy.

Z pohledu Floridy: Irma byla prvním hurikánem 4. kategorie od roku 2004, kdy Vaše země čelila hurikánu Charley. Jak jste se cítila, když jste viděla, jak se k pobřeží Floridy pomalu blíží hurikán, respektive superhurikán? Jak v takovýchto chvílích vypadá každodenní floridský život? Vy coby profesionální meteoroložka, byla jste kvůli Irmě v práci každý den? Můžete nám povědět, jak vypadaly Vaše dny před (a po) hurikánu Irma?

Že k Floridě míří velmi silný hurikán, to v podstatě u všech vedlo ke značnému znepokojení, k obavám, což je ale naprosto pochopitelné. Jak dozajista víte, na přelomu srpna a září se v podstatě to samé událo v Texasu, který čelil hurikánu Harvey. Floriďané tomu věnovali velkou pozornost, proto, když už bylo jisté, že nás Irma zasáhne, mnoho lidí vyrazilo do obchodů nakoupit zásoby potravin a tekutin. Netřeba dodávat, že v obchodech bylo skutečně rušno.

My meteorologové moc dobře víme, že nám takováto bouře nadělí spoustu práce, tudíž jsme se museli snažit, aby naše osobní přípravy byly co nejdříve hotové a abychom se ujistili, že naše rodiny budou někde v bezpečí. Spolu se svými kolegy jsem do práce nastoupila v neděli 10. září, a to už v brzkých ranních hodinách, kdy ještě troposférické podmínky nebyly tak bouřlivé. Většina zaměstnanců naší pobočky Národní meteorologické služby v práci strávila řadu nocí, až poté bylo možné konečně vypadnout. Nutno podotknout, že někteří z nás po návratů domů neměli k dispozici pitnou dobu, natožpak elektřinu, a to po dobu až několika dní. Osobně jsem pracovala 17 dní v kuse (tj. skoro do konce září), kromě jiných k tomu přispěly povodně po hurikánu, což je má doména… Pak konečně několikadenní oddych!

Sečteno a podtrženo, bylo to nadmíru náročné období. Nebudu se zlobit, když se minimálně pár let nic podobného opakovat nebude.

Pokračování příště.