V uvozovkách zimní bouřka v hlavním městě Chile

Chilské Santiago, které je populačně srovnatelné s pěti Prahami, se nachází na 33,3° j. š. S identickou zeměpisnou šíří se můžeme setkat například v marocké Casablance, v tomto případě jde samozřejmě o 33,3° s. š., nikoli j. š. Obě velkoměsta mají dále společné to, že leží na západním pobřeží daného kontinentu. Dalším společným jmenovatelem jsou majestátné kopce na východním obzoru (Andy a Atlas). Obdobné je i počasí, viz. poslední zima – v Casablance se ve dnech 1. 12. 2017 až 28. 2. 2018 teploty pohybovaly v průměru okolo 13,7 °C (celkově 4,6 až 21,3 °C), v Santiagu se období od 1. 6. do 31. 8. 2017 dopracovalo ke středním 9,0 °C (souhrnně -3,0 až 26,0 °C). Avšak zatímco v Casablance je sněžení misí nemožnou, v Santiagu se sem tam sněhové vločky objeví. Za důkazním materiálem přitom nemusíme kdovíjak daleko do minulosti.

V pondělí 11. 6. 2018 se chilská metropole octila v chladném jižním proudění, jehož rodičem byla spolupráce přední strany tlakové výše nad Pacifikem se zadní stranou soustavy tlakových níží nad sousední Argentinou a vedlejším Atlantikem. Zásadní roli ale sehrála výšková cyklóna nad středním Chile, tedy nad Santiagem. Vyprodukovala spoustu oblačnosti s poměrně silnými vzestupnými proudy, pročež se lid v Santiagu dočkal i pár blesků a hromů. Srážky se však z důvodu nízkých teplot začaly tvářit zimně – dešťové kapky kvapně přešly v krupici, ta posléze, byť jen chvilkově, na nefalšované sněhové vločky. Ty se vysoko v Andách vyřádily – napadly až desítky centimetrů sněhu.

Santiagský výsledek: https://www.youtube.com/watch?v=KSk80GgGeoI

Nelítostné letní monzunové lijáky v Bangladéši

Bangladéšský hydrometeorologický ústav se sídlem v Dháke (přes 14 000 000 obyvatel) informoval, že v Rangamati nalézajícím se necelých 40 km západně od bangladéšsko-indické státní hranice v časovém úseku od 11. června 6 hod. do 12. června 6 hod. napršelo 264 mm srážek. To není úplně nejméně, průměrný měsíční srážkový úhrn se motá kolem 580 mm, takže během jednoho dne oblaka dodala 45,5 % toho, co by statisticky měla dodat v průběhu třiceti dní. Přímořské letovisko Cox’s Bazar situované o cca 140 km jihozápadněji na tom bylo více méně stejně, neb obdrželo v součtu 300 mm srážek (v tomto případe za 48 hodin), což je zhruba 38 % červnového normálu (na červen až srpen, hlavní pasáž letního monzunu neboli sezóny dešťů, připadá 2 400 mm srážek). Nešlo o první příděly vláhy, značně promáčená půda se proto na leckterých místech sesunula. Situace je o to horší, že nedávno místní měli tu čest s nejhorším půdním sesuvem v dějinách.

Zalito jest

Vodním kapkám (sem tam kroupám) se dařilo také v České republice. Středeční srážkové pásmo se jevilo přátelsky a plošněji, a přesně tak by tomu mělo být, dění v noci z pondělí na úterý a v úterý večer už bylo jinačí. Dobrým příkladem je šumavská Bučina, kam „zaseklá“ buňka přinesla v součtu věru nevšedních 116 mm srážek. Hnedle půlka se konala v čase 18:00 až 19:00, a to 61 mm. V následujících 60 minutách přibylo dalších 29 mm.

Přelito jest

Na západě Švýcarska, při severním břehu ženevského jezera, leží Lausanne (asi 140 000 obyvatel). V pondělí sem zavítala bouřka a ne ledajaká – za pouhých 10 minut ze sebe vydala 41 mm srážek. Z toho vychází intenzita 246 mm/h. Husté, že? Předchozím rekordem bylo 36 mm za 10 minut (Eschenz, 2017). Paříž mimochodem začátkem týdne zažila na srážky nejbohatší červnový den v dějinách – napršelo 78 mm srážek, pokořeno 58 mm z června 1960.