Ptejte se našeho meteorologa vážně i nevážně

Své dotazy na téma počasí zasílejte na adresu meteo@meteopress.cz.

—

Jak vznikají vlny na hladině?
Na českých vodních hladinách vznikají tzv. nucené vlny, a to účinkem větru. Pohyby oceánských vod vyvolávají hlavně astronomické a atmosférické vlivy, jako přitažlivá síla Měsíce a Slunce (příliv a odliv), zemská rotace, nerovnoměrné ohřívání a odpařování vody (mořské proudy), podmořská zemětřesení nebo sesuvy (tsunami).
—

Jak vzniká duha a jaké má barvy?
Červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová… neboli duha, je přírodní optický úkaz vyvolaný odrazem, lomem nebo rozptylem slunečního či měsíčního svitu v kapičkách deště. Šířka pruhů a počet barev závisí na velikosti vodních kapek. Čím jsou kapky menší, tím je pruh duhy širší.
—

Jak se vypocitava dlouhodoby teplotni normal. Pro laika by byla asi zajimavejsi prumerna maximalni teplota, aby mel srovnani s aktualnim stavem. Kdyz si vezmu treba lednovy den, muze byt pri zatazene obloze ranni minimum -8 C, denni maximum -2 C. Ale pri jasne obloze treba minimum -14 C a maximum +4 C. Jak se takove dny projevi v dlouhodobem teplotnim normalu? Jan Grym
Základem dlouhodobých průměrů jsou denní průměry. Ty se vypočítají jako průměr ze tří hodnot, a sice teploty v 7, 14 a ve 21h. Z těchto hodnot se počítají dlouhodobé průměry nejčastěji pro 30 nebo 50 let. K Vašemu konkrétnímu dotazu – v obou dnech bude průměrná teplota -5stC, na průměrné denní teplotě se absolutní hodnoty – jak správně říkáte – neprojeví. Neprojeví se tedy ani v dlouhodobém průměru. Od toho slouží maximální denní teploty (resp. minimální denní teploty), které charakterizují den z hlediska extrémů. U nich se však žádné průměry nepočítají.
—

Dobrý den, co vše si mám představit pod pojmem meteorologie. Děkuji MP Praha
Meteorologie je věda o zemské atmosféře, o jejím složení, vlastnostech, dějích a jevech v ní probíhajících. V současné době se většinou ztotožňuje s fyzikou atmosféry, v širším smyslu zahrnuje též klimatologii, biometeorologii a chemii atmosféry. Na vědecký základ byla meteorologie postavena v 1. polovině 17. století, kdy byly vynalezeny hlavní meteorologické přístroje a začalo postupné měření jednotlivých meteorologických prvků. Meteorolog je odborník s příslušným meteorologickým vzděláním.
—

Jaký je rozdíl mezi počasím a klimatem? Hana J. Plzeň
Počasí ja stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférických jevů v určitém místě a čase. Zpravidla se počasím rozumí okamžitý stav atmosféry, někdy též změny, nebo průběh, meteorologických prvků a jevů v určitém krátkém časovém intervalu (řádově minuty nebo hodiny). Počasí se charkterizuje souborem okamžitých nebo krátkodobě průměrovaných hodnot, zvláště teploty vzduchu, oblačnosti nebo slunečního svitu, směru a rychlosti větru a atmosférických srážek. Počasí je v podstatě vázáno na troposféru, která je nejspodnější vrstvou atmosféry sahající cca do 11 km nad zemský povrch. pro počasí je charakteristická velká prostorová a časová proměnlivost. Při přesném měření meteorologických prvků lze počasí považovat za neopakovatelné, počasí však mohou být podobná a lze je shrnovat do typů počasí. Oproti tomu klima nebo-li podnebí je dlouhodobý charakteristický režim počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního podkladu a lidskými zásahy. Ve starším pojetí je to soubor všech meteorologických prvků, jenž určuje průměrný stav atmosféry v libovolném bodě na zemském povrchu.
—
Z čeho vychází předpověď počasí? Jan Z. Olomouc
Předpověď počasí je meteorologická předpověď slovně, graficky nebo jinak vyjadřující budoucí stav povětrnostních podmínek. Předpověď počasí vychází z podrobné analýzy termobarického a vlhkostního pole atmosféry a fyzikálního stavu zemského povrchu.
Klasické předpovědi počasí spočívaly především na synoptických předpovědích, v nichž meteorolog na základě svých subjektivních zkušeností a podle jistých empirických pravidel extrapoloval budoucí vývoj atmosférických dějů a počasí. V současné době vychází předpovědi počasí z početních předpovědí, založených na numerické integraci diferenciálních rovnic, jež v určitém modelovém přiblížení popisují dynamiku a termodynamiku atmosféry. K doplnění početních předpovědí, dále pak pro jejich upřesňování nebo interpretaci na vlastní projevy počasí se hojně užívá statistických předpovědí. Subjektivní zkušenosti meteorologa spolu s některými empirickými pravidly však stále mají značnou roli a uplatňují se při interaktivní spolupráci člověka s počítačem a především při interpretaci výsledků početních předpovědí na místní podmínky. Vzhledem k tomu, že jakékoliv předpovědní metody zachycují atmosférické děje pouze v určitém přiblížení, mají předpovědi počasí zpravidla pravděpodobnostní a nikoli striktně deterministický charakter.
—
Pravidelně sleduji vaši předpověď počasí na MeteoTV. Několikrát jsem tam slyšela pojmy jako jsou například: jasno, skorojasno, polojasno atd. Jaký je mezi těmito pojmy rozdí?
Tyto pojmy vyjadřuje oblačnost stupněm pokrytí oblohy, ale v některých případech se používá i pocento astronomického slunečního svitu. Dle těchto kritérií rozlišujeme:
Jasno 0 – obloha bez oblačnosti (pokrytí oblohy oblačností v osminách) 61 až 100 (astronomický svit v procentech)
Skoro jasno 1 až 2 osminy pokrytí oblohy
Polojasno 3 až 4 osminy pokrytí oblohy, svit 31 až 60
Oblačno 5 až 6 osminy pokrytí oblohy, svit 11 až 30
Skoro zataženo 7 osmin pokrytí oblohy, svit 0 až 10
Zataženo 8 osmin pokrytí oblohy
Kromě těchto názvů se v praxi používají i výrazy jako: většinou (zataženo, oblačno ..), proměnlivá, velká oblačnost apod. Zvlášť v zimě se setkáváme s výrazy jako inverzní (nízká) oblačnost což jsou oblaka podmíněná výškovou inverzí teploty vzduchu.
—
Je nějaký rozdíl mezi ledovkou a náledím? Pavel Z. Ostrava
Ano. Ledovka je souvislá, zpravidla homogenní průhledná ledová usazenina s hladkým povrchem,která se tvoří zmrznutím přechlazených kapiček mrholení nebo kapek deště na předmětech, jejichž teplota je pod 0 st.C. Zatím co náledí je ledová vrstva pokrývající zemi, která vzniká, jestliže nepřechlazené dešťové kapky nebo kapky mrholení zmrznou na zemi, nebo jestli voda z roztátého sněhu znovu zmrzne. No a námraza se tvoří rychlým zmrznutím přechlazených kapiček mlhy nebo oblaků za spolupůsobení sublimace a to při teplotách v rozmezí od -1 do -10 st.C. Mrznoucí déšť (mrholení) – jsou kapky (kapičky), které okamžitě mrznou po dopadu na zem nebo na povrch jiných předmětů. Výsledkem je tvorba ledovky.