• Prosinec
• Listopad
• Říjen
• Září
• Srpen
• Červenec
• Červen
• Květen
• Duben
• Březen
• Únor
• Leden

Prosinec

Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.
Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.
Když prosinec bystří, po vánocích jiskří.
Prosinec naleje a leden zavěje.
Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly.
Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.
Prosinec promšnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžé hlavy.
Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou.
Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry.
Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.
Jaký prosinec, takové jaro.
Studený prosinec – brzké jaro.
Jaký prosinec – takový červen.
Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
Je-li v prosinci Mléčná dráha jasně a zřetelně viděti, bude rok budoucí údorný; je-li však částečně viditelná, nebude mnoho obilí a vína.
Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.
Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Mrazivý prosinec, mnoho sněhu, žíznivý roček bude v běhu.
Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině.
V prosinci-li zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všady bývá žita.
Mnoho sněhu v prosinci – mnoho ovoce a trávy.
Pošmourný prosinec, dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.
Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.

1.Prosinec
O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.

Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.

Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.

3.Prosinec
O Františku Xaveru vítr fičí od severu.

4.Prosinec
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.

Svatá Barbora bývá naškrobená.

Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.

Po sněhu Bára s Mikulášem šla.

O svaté Barboře, ležívá sníh na dvoře.

Na svatou Barboru saně do dvoru.

Na svatou Barboru mráz – schovej saně, hoduj vůz.

Po svaté Baruši střez nosu i uší!

Svatá Barbora mosty mostí, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.

Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.

Když ja Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.

Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.

Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.

Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.

Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.

6.Prosinec
Na svatou Kateřinu sluší se schovati pod peřinu; pak na svatého Mikuláše tuť jest zima všecka naše.

Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.

Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.

Po sněhu Bára s Mikulášem šla.

O svatém Mikuláši často snížek práší.

Svatý Mikuláš splachuje břehy (pršívá).

Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.

13.Prosinec
Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.

Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.

Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.

Lucie noci upije (a dne nepřidá).

Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá.

16.Prosinec
O svaté Albíně schovej se do síně.

Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

O svatém Lazaru ucpi v senci každou spáru.

21.Prosinec
Na svatého Tomáše nejdéle noc naše.

Na svatého Tomáše zima se rozpáše.

Na svatého Tomáše zima je naše.

O svatém Tomáši meluzína straší.

23.Prosinec
Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.

24.Prosinec
Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.

Na Adama, Evu čekej oblevu.

Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.

Jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.

Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.

Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.

Tvrdo a jasno na Štědrý den – úroda tvrdého zboží a hrachu.

Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.

Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.

Na Štědrý večer hvězdičky – ponesou vajíčka slepičky.

Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.

Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.

Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.

Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.

Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.

Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.

Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.

25.Prosinec
Do vánoc není ani hladu, ani zimy.

Lepší vánoce třeskuté než tekuté.

Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.

Levné povětří okolo vánoc přepovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati; to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.

Když čas před vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.

Před vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po vánocích.

Nedej Bůh teplých vánoc a pošmourného svatého Jiří!

Vánoce – vánice.

Když vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.

Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.

Zelené (černé) vánoce – bílá Velkonoc.

Jsou-li zelené vánoce, Velká noc bude bělit se.

Zelené vánoce – bílé Velikonoce.

Vánoce v jeteli – letnice ve sněhu.

Jsou-li vrby o vánocích plny rampouchů, bývají o velikonocích plny kočiček.

Jasné vánoce – hojnost vína a ovoce.

O vánocích obloha čistá a hvězdná, bude úrodný rok.

Na vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.

Světlé hody – tmavé stodoly, tmavé hody – světlé stodoly.

Temná vánoční noc přinese světlé stodoly.

Tmavé vánoce – světlé stodoly.

Tmavé vánoce – dojné krávy, světlé vánoce – ponesou slepice.

Tmavým vánocům a přátelskému koláči nikdy se neraduj!

Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.

Jestli vítr o vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.

Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.

Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.

V pátek Božího narození – tuhá zima bez prodlení.

Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito.

V neděli Božího narození – teplá zima bez prodlení.

Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.

Na Boží narození o bleší převalení.

26.Prosinec
Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.

Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.

Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí.

Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.

Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.

Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.

Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.

28.Prosinec
Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.

Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.

Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let a když večer, mrou starci.

Je-li na Mláďátka mlha, mrou děti.

Je-li na Mláďátka mlha na Lysé hoře, kobzole se neurodí a mladí lidé budou mřít.

Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvednou se příští léto brambory.

O Mláďátkách den se omlazuje.

31.Prosinec
O Silvestru papeži snížek si již poleží.

Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.

Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.

Na Silvestra-li větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.

Když na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není na vína hrubé naděje.

Listopad

Teplý říjen – studený listopad.
V listopadu hřmí – sedlák vesnou sní.
Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
Studený listopad – zelený leden.
Padá-li první sníh, novembris, když země nebude zmrzlá, velikou škodu osení učiní a je vyleží aneb osení se pod sněhem paří a hnije. Ale jestli padne sníh, když země nejprve zmrzne, jest osení užitečný, nebo ono bezpečně v teple pod sněhem ve zmrznuté zemi leží.
Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
Jaký listopad, takový březen.

1.Listopad
Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.

Je-li o Všech svatých léto, bývá o Martině zima; je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.

Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.

Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.

O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějem.

Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.

Když na Všech svatých mrazivo, bude zima teplivo; když déšť tu je třeba za pecu vlézt.

Jíní o všech svatých věští tuhé mrazy o vánocích.

Sedláci utnou 1. listopadu z dubového anebo bukového stromu třísku: Jestli je tříska suchá, tedy očekávají levnou zimu; jestli ale vlhká a zaostnatá, tady se domnívají, že bude tuhá zima.

Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.

Je-li Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá; je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.

Utni z buku třísku: je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.

Je-li na Vše svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.

2.Listopad
Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.

9.Listopad
Svatý Teodor – mrazy lezou z hor.

11.Listopad
Na svatého Martina bývá dobrá peřina.

Na svatého Martina kouřívá se z komína.

Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.

Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.

Padá-li první sníh toho dne, říkáme, že svatý Martin přijel na brůně.

Svatý Martin rád jezdí na brůně.

Padá-li sníh toho dne neb v noci, říká se, že svatý Martin přijel na bílém koni.

Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém (mlhy), bude zima střídavá; přijede-li na žlutém (sucho), přijde zima tuhá a suchá.

Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.

Když svatý Martin se sněhem přiběžel, bude v něm celý měsíc ležet.

Martin a Kateřina na blátě – vánoce na ledě.

Martinův led bude vodou hned.

Jde-li husa o Martině po ledu, bude se po něm jistě dlouho koupat.

O Martině po ledu – o vánocích po blátě.

Půjde-li husa na Martina po ledě, příští rok dlouhé léto bude.

Na svatý Martin – ještě se vrátím, ale na svatý Mikuláš mě tu najisto máš.

Po svatém Martině zima nežertuje; přichází sníh i mráz kvaltem.

Jaký den svatého Martina, taková též bude zima.

Jestli na svatého Martina jest vlhko, bude nestálá zima; pakli na týž den slunce svítí, bude tuhá zima.

Na svatého Martina souditi, že když mokrý den mírnou a pohodlnou zimu, jasný ale tuhou zimu znamenati měl.

Jestli na den svatého Martina ve dne v noci oblačno, tedy bude nestálá zima; jestli jasno a čisto, tedy následuje tuhá zima; jestli ale mlhavo, tedy též taková zima přijde.

Na svatého Martina slunečno – dlouhá zima.

Na svatého Martina pod mrakem – nestálá zima.

Je-li zamračeno na svatého Martina, bude zima levná; je-li jasno, bude zima tuhá.

Jsou-li na Martina mračna, zima je levná; jestli je noc jasná, zima je mastná.

Jižní vítr na Martina – mírná zima.

Zůstane-li listí až do Martina na stromech, čeká se dlouhá a tuhá zima.

Na svatého Martina nejlepší je husina; pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí. Je-li kobylka martinské husy hnědá, bude málo sněhu a na holo mrznout; je-li však bílá, bude hodně sněhu.

16.Listopad
Na svatého Otomara neuvidíš komára.

19.Listopad
Z ledu Alžběta má brod, u Kateřiny znám Ond.

Počasí o svaté Alžbětě povídá, jak bude v létě.

21.Listopad
Jaký den na Obětování Panny Marie, taková pak zima je.

Když je na Obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá.

22.Listopad
Svatá Cecílie sněhem pole kryje.

23.Listopad
Svatý Kliment víc než kdo jiný si zimu oblíbí.

Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje.

25.Listopad
Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.

Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu; pak na svatého Mikuláše tuť jest zima všecka naše.

Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.

Zima-li na Kateřinu, přilož sobě o peřinu.

Svatá Kateřina přichází bíle oděna.

Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.

Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.

Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí.

Je-li Kačenka nemocná, bývá Barborka naškrobená.

Je-li Kačenka ucouraná, je Baruška naškrobená.

Martin a Kateřina na blátě – vánoce na ledě.

Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.

Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.

Den Kateřiny povětří ledna předpovídal.

Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.

Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.

Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima.

28.Listopad
Když na první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.

Začne-li zima až s adventem, potrvá deset týdnů.

Je-li prvního adventu mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl.

Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.

Chodí-li se v adventě bez kožicha, bude se v postě jistě nosit.

Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.

29.Listopad
Na Saturnina skučí meluzína.

30.Listopad
Na svatého Ondřeje konec pocení.

Na svatého Ondřeje se někdy člověk ohřeje.

Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.

Na svatého Ondřeje mruz, chystej sedláče vůz.

Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.

Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.

Ondřejův sníh zůstane ležet sto dní.

Sníh svatého Ondřeje, oziminám nepřeje.

Sníh na svatého Ondřeje, vzešlému žitu mnoho nepřeje.

Sníh na svatého Ondřeje, žitu velmi prospěje.

O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Onřejem, dobré zimy se nadějem.

Svatý Ondřej tichý – nebude len lichý.

Poletují-li na svatého Ondřeje včely, bude neúrodný rok.

Má-li Ondřej na stromech kapky, bude příští rok hodně ovoce.

Svatého Ondřeje slzice, naplní ovocem truhlice.

Svatý Ondřej dělá led a savtý Jiří jej láme.

Ondřej mosty staví, Jiří je doplaví.

Vlhký rok nebo suchý tak poznáš: sklenici plnou vody míti máš, na den svatého Ondřeje to činívej. Přebíhá-li vrchem voda, to znej, vlhký rok ten; stane-li se zároveň, suchý a vyprahlý bude rok ten.

Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: Přeplyne-li, bude mokrý rok; zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.

Říjen

Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jesť k doufání pěkné vinobraní.
Čistý nový Měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
Září víno vaří, říjen víno pijem.
Teplé září – říjen se mračí.
Po teplém září zle se říjen tváří.
Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Divoké husy na odletu – konec i babímu létu.
Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
Teplý říjen – studený listopad.
Teplý říjen – studený únor.
Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
Říjen když blýská, zima plíská.
Kolik dní v říjnu uplyne do prvého deště, po tolik dnů bude i v zimě pršeti.
V říjnu mnoho deštů, v prosinci mnoho větrů.
Mlhy v říjnu – sněhy v zimě.
Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
V říjnu mráz a větry – leden, únor teplý.
Studený říjen – zelený leden.
Mrazy v říjnu – hezky v lednu; krásný říjen – studený leden.
Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
Říjen a březen rovné jsou ve všem.

1.Říjen
Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.

2.Říjen
Den Marie Orodovnice – první mrazíky.

3.Říjen
Den svaté Terezičky nebývá bez vlažičky.

4.Říjen
Svatý František zahání lidi do chýšek.

5.Říjen
Na svatého Placida slunce ohně nevydá.

Na svatého Placida zima teplo vystřídá.

8.Říjen
O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.

10.Říjen
Lednová zima i na peci je znát.

15.Říjen
Po svaté Tereze mráz po střechách leze.

16.Říjen
Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.

Jaký den Havel ukazuje, taková zima objevuje.

Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.

Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.

Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.

Suchý Havel oznamuje suché léto.

Déšť na Havla, déšť na vánoce.

Nalévá-li Havel, bude horké léto.

17.Říjen
Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.

Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.

18.Říjen
Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj, po svatém Lukáši, za ňadra je dej!

Na svatého Lukáše, hojnost chleba i kaše.

21.Říjen
Svatá Voršila zimu posílá.

Svatá Voršila jíní nasila.

Svatá Uršula perličky rozsula; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.

Svatá Voršila a Kordula – větry pohnula.

Svatá Voršila a Kordula – patronky větru.

Když na Uršulu větr duje, tuhou zimu ohlašuje.

Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.

Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.

28.Říjen
Na svatého Šimona přikluše k nám zima tiše.

Šimona a Judy – zima je všudy.

Šimona a Judy – zima leze z půdy.

Šimona a Judy – kožich snese s půdy.

Šimona a Judy – tuhnou na poli hrudy.

Šimona a Judy – buď sníh, nebo hrudy.

Po Šimoně a Judy naděj se sněha, neb hrudy.

Svatý Šimon a Judy počasí o vánocích ovládá.

Září

Co srpen nedovařil, žáří nedosmaží.
Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
Teplé září – dobře se ovoci i vínu daří.
Na dešti v září rolníků moc záleží.
Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.
Zářijová slota – hrstka deště, fůra bláta.
Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
Bouřka v září – sníh v prosinci.
Bouřky v září – na jaře mnoho sněhu.
Teplé září – říjen se mračí.
Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
Babí léto – léto na odchodě.
Divoké husy na odletu – konec i babímu létu.
Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.
Září jezdí na strakaté kobyle.
Podzim na stakaté kobyle jezdí.
Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
Září, na léto jde stáří.

1.Září
Svatý Jiljí, své počasí drží.

2.Září
Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.

8.Září
Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.

Jaké počasí o Panny Marie narození, takové bude osum neděl.

Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.

Na Panny Marie narození, vlaštovek shromáždění.

Panny Marie narození – vlaštoviček rozloučení.

O Marie narození, vlaštovek tu více není.

10.Září
Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim.

14.Září
Po svatém Kříži, podzim se blíží.

Na povýšení svatého Kříže, odkud fouká vítr, odtud přijde drahota.

15.Září
Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne

16.Září
Na Ludmily světice obouvej střevíce.

21.Září
Po svatém Matouši, čepici na uši.

22.Září
Je-li jasno na den svatého Mauricia, bude v zimě mnoho větrů.

26.Září
Na svatého Cypriána, chladno bývá často z rána.

27.Září
Na Kosmu a Damiána, studeno bývá z rána.

28.Září
Kolem svatého Václava, nové léto nastává.

Na svatého Václava, každá pláňka dozrává.

Svatý Václav hady sklízí.

Svatý Václav v slunci září, sklizeň řípy se vydaří.

29.Září
Svatý Michal, všechno z polí spíchal.

30.Září
Svatý Jeroným, bez dřeva zatopil.

Na svatého Jeronýma, stěhuje se k nám už zima.

Srpen

Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
Srpen začíná, co červenec končil.
Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží.
Srpen a únor – tepla a zimy úmor.
V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.
I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
V srpnu mlhy na výšinách – jistá voda, když v nížinách – to pohoda.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
Šedá mlha v srpnu nezdravá.
Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
Když pálí srpen,bude pálit i víno.
Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Moc hub srpnových – moc vánic sněhových.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.

10.Srpen
Vavřincův déšť – myší úroda.

15.Srpen
Svatá Terezie zasazuje zimní okna.

24.Srpen
Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.

Červenec

Když dne ubívá, horka přibívá.
Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
Co červenec neuvaří – srpen nedopeče.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Slunce peče – déšť poteče.
Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.
V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
Jaký červenec, takový leden.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
Červenec – úrody blíženec.
Nebyl -li červen dostatečně děštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
Co červenec končí, srpen začíná.

2.Červenec
Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce.

4.Červenec
prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.

Déšť na Prokopa – zmokne každá kopa.

10.Červenec
Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.

13.Červenec
Svatá Markéta, hodila srp do žita

Na Markétu když prší, ořechy ze stromu srší.

25.Červenec
Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda.

Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí.

26.Červenec
Kolik dní před svatým Jiřím se vrba rozzelení, tolik dní před svatou Annou začnou žně.

Svatá Anna – chladna z rána.

Červen

Chladný květen, červen vlažný – je pro sýpky, sudy blažný.
Červen studený – sedlák krčí rameny.
Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začne kositi.
Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
Červen mokrý a studený – bývají žně vždy skaženy.
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
Červnové večerní hřmění – ryb a raků nadělení.
Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
Jaký červen, takový i prosinec.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Červen stálý – prosinec dokonalý.
Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
Červen červený jako z růže květ

8.Červen
Medardova kápě, čtyřicet dní kape. Když prší na Medarda namokne každá brázda. Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst. Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí. Medardovy mrazy vinné révy nepokazí.

Když na Medarda prší, voda břehy vrší.

15.Červen
Déšť na Víta – špatná budou žita.

Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.

Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.

Svatý Vít dává trávě pít.

21.Červen
Na svatého Aloise, poseč louku neboj se.

Květen

Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem, trnopuk – z kamen fuk.
Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem, máj – polezem na kraj.
Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem, máj – vyženem kozy v háj.
Sníh v máji – hodně trávy.
Studený máj – v stodole ráj.
Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají.
Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy.
V máji vlhko, chladno – bude vína na dno.
Suchý březen, chladný máj – bude humno jako ráj.
Suchý březen, mokrý máj – bude humno jako ráj.
Mokrý máj – v stodole ráj.
Mokrý máj – chleba hoj.
V máji aby ani hůl pastýřova neoschla.
Májová vlažička – naroste travička; májový deštíček – poroste chlebíček.
Májová kapka platí dukát.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Deštivý květen – žíznivý říjen.
V květnu vrtel dešťa – hrstka bláta.
Májová voda vypije víno.
Večerní rosy v máji hodně sena dají.
Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.
Suchý květen – mokrý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
Jestli v máji neprší, červen to dovrší.
V máji hřímoty nedělají trampoty.
Když se v máji blýská, sedlák si výská.
V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá.
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Bujný květ – plný úl.
Roj, který se v máji rojí, za plný vůz sena stojí; ale o svatém Jáně ani za vodu džbáně.

1.Květen
Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.

Filipa Jakuba mráz – to obilí plný klas.

Filipa Jakuba déšť – to zlá zvěst.

Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.

Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.

Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.

Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.

Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.

Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.

4.Květen
Svatý Florián si jistě může nasadit sněhový klobouk.

Déšť svatého Floriána je ohňová rána.

Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.

11.Květen
O svatém Mamertu zima je po čmertu.

Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.

14.Květen
Před 13. dnem máje nejsme ubezpečeni stálého letního povětří; po tomto dni ale není zapotřebí se obávati vínu škodnému mrazu.

Před Sevrácem není léta, po Serváci s mrazy veta.

Pan Serboni pálí stromy.

Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.

Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.

Pakrác Urban bez deště – hojnost vína.

15.Květen
Žofie vína upije.

Svatá Žofie políčka často zalije.

Déšť svaté Žofie švestky ubije.

25.Květen
Urban bývá studený pán.

Pohoda na Urbana – pro sedláka vyhraná.

Ubran krásný, vyjasněný – hojným vínem nás odmění.

Na Urbana pěkný, teplý den – bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho – bude míti vína mnoho.

Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.

Pankrác a Urban bez deště – hojnost vína.

Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jest pěkný čas, dobré víno bude.

Jaký den 25. máje jakožto na den Urbana povětří jest, takový podzimek následovati má.

27.Květen
O svatém Duše choď ještě v kožiše.

Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.

Déšť o letnicích – slunce na Boží tělo.

Na svatého Ducha bláto – bude laciné mláto.

Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.

28.Květen
Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.

Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.

Duben

Březen – za kamna vlezem; duben – ještě tam budem.
V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost a protože stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.
Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
V dubnu čas a panský kvas.
Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
Dubnový sníh rodí trávu.
Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
Mokrý duben – hojnost ovoce.
Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
Mokrý duben a máj chladný – k sýpkám, senu přístup žádný.
Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
Na mokrý duben – suchý červen.
Teplé deště v dubnu, teplé dny v říjnu.
Duben hojný vodou – říjen vínem.
Jaký duben – takový říjen.
Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjenmý jistě.
Co duben našetří, to květen spálí.
Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
V dubnu hrom – nebojí se mrazu strom.
Hrom v dubnu – dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
Duben časy mění a obdaří fiolů zemi.
Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.

1.Duben
Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.

5.Duben
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.

6.Duben
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.

Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.

Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

7.Duben
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.

Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.

Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.

8.Duben
Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.

Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.

Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.

Prší-li na Boží hod velikonoční, bodou všecky neděle až do letnic deštivé.

Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.

Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.

Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.

Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.

Jasné počasí o velikonocích – nastane léto o letnicích.

Na velikonoce jasno – bude laciné máslo.

Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.

Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.

23.Duben
Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.

24.Duben
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.

Jiří a Marek – mrazem nás zalek.

Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.

Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.

Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.

Na svatého jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky.

Jak hluboko před svatým jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne (a naopak).

Pršelo-li před svatým jiřím, bude po něm ještě více pršet.

Svatý Jiří stříkne-li, jeden obrok pryč.

Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra je hrob.

Před Jiřím sucho, po něm mokro.

Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.

O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjenmá a mokrá povětrnost.

Jasný Jiří – pěkný podzimek.

Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.

Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.

Když před Jiřím rosa, to před Michalem mráz.

Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.

Na svatého Jiří rodí se jaro.

Jiří s teplem, Mikuláš s pící.

25.Duben
Jiří a Marek – mrazem nás zalek.

Svatého Marka deštivo – sedm týdnů blátivo.

Po teplém Marku se často ochlazuje.

Na svatého Marka, brambor plná řádka.

28.Duben
Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní.

Březen

Březen – za kamna vlezem.
Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
V březnu vítr břízy fouká.
V březnu vítr, v dubnu déšť – pak jistě úrodný rok jest.
Březnové slunce má krátké ruce.
Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
Studený marec, mokrý máj – bude humno jako ráj.
Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.
Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
Březnového prachu za dukát lot.
V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.
V březnu prach a v dubnu bláto – sedlákovi roste zlato.
V březnu prach – jistý hrách.
Březen bez vody – duben bez trávy.
Suchý březen, studený duben, mokrý máj – bude v stodole ráj.
Březen suchý, duben mikrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
Na déšť březnový nanásleduje požehnání boží.
Mnoho dešťů březnových – hubené léto.
Jak prší v březnu, tak také v červnu.
Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po velikonocích.
Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.
Březnové mlhy – za 100 dní déšť.
Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.

1.Březen
Svatá Eudokie psa po uši sněhem zavěje.

Eudokie příznivá, ale blátivá.

3.Březen
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.

6.Březen
Svatá Felicita z polí odmítá.

Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.

7.Březen
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.

9.Březen
Na svatého Františka déšť – neurodí se brambory.

10.Březen
Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.

Čtyřicet mučedníků – čtyřicet mrazíků.

Podle Čtyřiceti budeš Petra míti.

Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.

12.Březen
Zahoř vytlúká ledy z lesa.

Přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice okolo svatého Řehoře.

Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.

Na svatého Řehoře, líný sedlák, který neoře.

Na svatého Řehoře, plove led do moře.

Na svatého Řehoře, žába hubu otevře.

Na svatého Řehoře, šelma sedlák, který neoře.

Na svatého Řehoře, čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.

Na svatého Řehoře, ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.

Na svatého Řehoře, den s nocí v jedné míře.

17.Březen
Mrzne-li na svatou Gertrudu, bude mrznout ještě celý mesíc.

Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.

19.Březen
Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.

Josefova širočina ničí poslední ledy.

Svatý Josef přichází na led s pantokem.

Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.

Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.

Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.

Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.

Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.

Na svatého Josefa sníh – urodí se hojně bílého jetele.

Svatého Josefa vítr z Moravy – bude hodně trávy; a když z polské strany – bude zrní i slámy.

Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok.

Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.

Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.

20.Březen
Na svatého Jáchyma skončila se už zima.

22.Březen
Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

25.Březen
O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.

Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě navyhání.

Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.

Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.

Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.

Na den Zvěstování Panny Marie déšť – urodí se rež.

Jaké Zvěstování Boží Matky – takové velikonoční svátky.

30.Březen
O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.

31.Březen
O svaté Balbíně je už u nás po zimě.

Únor

Únor bílý – pole sílí.
Sněhový únor – sílí úhor.
Únorová voda – pro pole škoda.
Kdyby měl únor tu moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
Když záhy taje, dlouho neroztaje.
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.
Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Když v únoru mušky lítajú, to v marcu robky v ruce chuchajú.
Jestli února měsíce jest teplo, nepohrdej hned pící, která ti zůstává, neb s námi ráda zima po Veliké noci zahrává.
Když skřivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
Skřivánek-li v únoru zpívat počne, v dubnu jistě umlkne.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to musí přec jenom státi.
V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
Když půlnoční větrové v tomto měsíci silné jsou, bývá dobrá čáka úrody na ovoce; pakli ale ne, tak přicházejí v měsíci dubnu, máji a škodí vínu a stromům.
V únoru prudký severníček – hojné úrody bývá poslíček.
Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Co si únor zazelená – březen si hájí; co si duben zazelená – květen mu to spálí.
Teplý únor – studené jaro, teplé léto.
Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.

2.Únor
O Hromnicích anebo okolo Hromnic jistá zima bývá; odkuž mnozí chtějí, že jest toho času polovice zimy.

Na Hromnice – půl zimnice – půl píce.

Na Hromnice zima s létem potkala se.

Na Hromnice vezmi dvě kabanice.

Na Hromnice – skřivánek přes hranice.

Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout.

Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.

Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.

Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.

Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce.

Pakli o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima dodržívá; jestli ale bouřlivo a sněžení, jistě že jaro již daleko není.

Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.

Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.

Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.

Svítí-li o Hromnicích celý den, tahej, sedláče, slámu z hnoje ven!

Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc.

Je-li Hromnice světlý den, budou konopě i len.

Panenka Maria hromničná čistá – úroda jistá.

Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jan tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.

Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.

Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.

Tmavé Hromnice – sedláka radost; jasno-li ale, sněží ještě dost.

Pošmourný Hromnice – sedlákům milý velice.

O Hromnicích zamračeno – sedlákovi spomoženo.

Na Hromnice – chumelice, netrvá pak zima více.

Chumelice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.

Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.

Kdyby o hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.

Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.

Na Hromnice – sněžnice, medvěd otvírá boudu; není-li vánice, zavírá ji.

Melelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.

Přejdou Hromnice – konec sanice.

O Hromnicích déšť – na jaře sníh; o Hromnicích sníh – na jaře déšť.

Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.

Zelené Hromnice – bílé velikonoce.

Na Hromnice husa po vodě – na velikonoce po ledě.

Na Hromnice kalužky – ukázka na jabka a hrušky.

O hromnicích teplo – medvěd staví boudu; o Hromnicích mrzne – medvěd bourá boudu.

Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.

Na Hromnice kopalinky – uschovávejte obědinky.

Na Hromnice o hodinu více.

Na Hromnice půl krajíce a půl píce.

3.Únor
Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.

Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.

Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.

Prší-li na svatého Blažeje tak, že teče voda kolejem, povede se len.

Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka od biče smočil, čekají dlouhý len.

Je-li pěkné počasí na svatého Balžeje, zvednou se brambory.

4.Únor
O svaté Veronice bývá ještě sanice.

Svatá Veronika seká ledy z rybníka.

5.Únor
Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.

Svatá Agáta na ranní mlhy bývá bohatá.

6.Únor
Svatá Dorota také na sníh bohatá.

Svatá Dorota stromy sněhem ometá.

Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu.

Na svatou Dorotu rádo teče do botu.

O svaté Dorotě uschne košile na plotě.

7.Únor
Svatý Radko – na poli hladko.

9.Únor
Svatá Apolena v mlhu je často zahalena.

Svatá Apolena bývá v mlze zahalena.

10.Únor
O svaté Scholastice navleč si rukavice.

13.Únor
O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří.

14.Únor
Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna.

Svatý Valentínek – jara tatínek.

16.Únor
O svaté Juliáně schovej sáně.

O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně.

18.Únor
O svatém Šimoně schází sníh ze stráně.

20.Únor
Masopust na slunci – pomlázka u kamen.

Masopust na slunci – pomlázka v senci.

Svítí-li o masupustě, bude pěkná pšenice a žito podzimní.

Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pčenice i žito.

Konec masopustu jasný – len krásný.

Krátký masopust – dlouhá zima.

Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky.

Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.

Bude-li příjemné povětří ( v masopustní úterý), bude dosti hrachu.

Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok a len.

Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.

21.Únor
Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.

Suchý půst – úrodný rok.

22.Únor
Je-li na Stolici svatého Petra zima, ještě dlouho potrvá.

Je-li na svatého Petra nastolení mráz, bude mrznout ještě 14 dní.

Jak tlustý a hrubý mráz bude za noce před Stolováním svatého Petra, takový bude za 40 dní pořád.

O svatém Petru nastolení je-li mráz, po 40 dní mu konec není.

Když mrzne na Petra nastolení, mrznout bude 40 dní bez prodlení.

Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý petr ji ucezuje.

24.Únor
Najde-li Matěj led, seká he hned; nenajde-li led, dělá ho hned.

Svatý Matěj láme vždy led; není-li ho, zmrzne hned.

Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich nadělá je.

Svatý Matěj boří mosty, nebo staví.

Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.

Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.

Na svatého Matěje, každá myší díra se zavěje.

Na svatého Matěje do závěje naleje.

Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.

Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.

Prší-li na svatého Matěje, bude se brzy síti.

Jaký mráz bude večer v noci na svtého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.

Je-li svatého Matěje mráz malý, je jich po něm 40 malých; je-li velký, jest 40 velkých, není-li mráz žádný, je jich po něm bezpočtu.

Matěja – k vesnu náděja.

Matěja – k létu naděja.

27.Únor
Je-li mráz na svatého Gabriela, bývají žně veselé.

28.Únor
Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.

Leden

V lednu za pec si sednu.
V lednu mráz – těší nás; v lednu voda – věčná škoda.
Ve dne jas, v noci mráz.
Leden jasný, roček krásný.
Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější.
Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborně zelí.
Dlouhý střechýle, dlouhý len.
Roste den, roste i zima.
Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Teplý leden, z korce mandel jeden.
Je-li leden teplý, nepřibude do sudu.
Lepší vlka pod oknem vidět než v lednu pluh na poli.
Tancují-li v lednu komáři, ať se sedlák po píci ohlíží.
Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží.
Když v lednu deště lijí, to má sedlák po naději.
V lednu málo vody – mnoho vína, mnoho vody – málo vína.
Není-li leden mokrý, sudy vinařů se naplní.
Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
V lednu roste-li tráva, neúroda se očekává.
Jestli země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když polední větrové přitom silně bouří, tedy panují rýmy a jiné nemoci.
Lednový déšť mokří pole a hnojí svaté pole.
V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to.
Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
Když začátek ledna krásně, bodou na jaře bouřky časně.
Lednové mlhy věští mokré jaro.
Leden studený, duben zelený.
Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
V lednu silný led, v květnu bujný med.
Když červík v lednu ze země leze, zima až do května se poveze.
Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu.
Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
Suchý leden, mokrý červen.
Jaký leden, takový červenec.
Leden červenci se rovná.
Mnoho sněhů v lednu, mnoho hřibů v srpnu.

1.Leden
Připadne-li Nový rok na pondělí, prorokuje se krutá zima a vlhké jaro, povodně a těžké nemoci.

Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.

Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.

Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírní zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzimek, mnoho ovoce a hojnost obilí.

Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti a dokonce i hrozí válka.

Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.

Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.

Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.

Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.

Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.

Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.

Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.

Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.

Na Nový rok déšť – o velikonocích sníh.

Na Nový rok o slepičí krok.

2.Leden
Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.

Když Makary pohodný, září bude chladný.

5.Leden
Na Jména Ježíš – ke kamnům nejblíž.

Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.

6.Leden
Na Tři krále – zima stále.

Tři králové mosty staví, nebo je boří.

Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hodně bramborů.

Třpití-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílý beránci.

Na Tři krále o skok dále.

Již nás mrazy nepoplení, minulo tě Boží křtění.

8.Leden
O svatém Erhartu zima zebe do nártu.

9.Leden
O svatém Baziliši zima všudy čiší.

11.Leden
Na svatého Hygina pravá zima začíná.

14.Leden
Svatý Higarius – vyndej saně, schovej vůz!

Svatý Vigil z ledu mosty zřídil; a když nezřídil, to je břídil.

15.Leden
Na den svatého Pavla poutevníka pěkný den – dobrý rok; větrný den – mokrý rok.

16.Leden
Na svatého Marcela zima leze do těla.

17.Leden
Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme; nemá-li žádný, vyrobí hned.

18.Leden
Na svatého Priska pod saněmi píská.

19.Leden
Na svatého Kanuta přichází zima krutá.

Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.

20.Leden
O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.

Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.

Nezmrne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.

21.Leden
O svaté Anežce od kamen se nechce.

Svatá Anežka kape ze stříšek, sedláče, schovej zhryzky.

Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.

22.Leden
Na svatého Vincence seď doma u pece.

Jasný den na Vincence dá hojnost dobrého vína.

Na den svatého Vincence blesk slunečný znamená rok u víně být hojný.

Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.

Vincence slunečnost dává vína hojnost.

Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.

Svítí-li slunce na svatého Vincence, třeba pro víno i žito starat se o žence.

Je-li na svatého Vincence pěkně a teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu.

24.Leden
Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.

25.Leden
Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.

Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati.

Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje.

Jestli déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.

Bude-li na den svatého Pavla vítr vát, budou toho roku na vojnu vojáky brát; z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.

Na svatého Pavla pohoda – jistá Boží úroda a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.

Na Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí nebo zhustí.

V den obrácení svatého Pavla když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.

Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude rok mnoho nemocí. Je-li však ten den jasný, bude úrodný rok.

Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.

Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.

26.Leden
Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.

28.Leden
Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase nepraví.

29.Leden
Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.