I když se mlhy u nás sice mohou velmi sporadicky objevit v kterékoliv roční době, zcela jistě jsou dominantním jevem podzimu a zimy.
Možná každý neví, že mlha je vlastně oblak, který má svou základnu na zemském povrchu. Stejně jako oblaka je i mlha tvořena velmi drobnými kapičkami, když se voní pára sráží na tak zvaných kondenzačních jádrech. Těmi mohou být různé prachové částice, pylová zrna nebo i ledové krystalky.
V mlze se relativní vlhkost vzduchu blíží 100% a abychom vůbec mohli mluvit o mlze, musí být vodorovná dohlednost menší než 1 kilometr. Rozlišujeme pak 4 stupně intenzity mlhy: viditelnost 500 – 1000 m = mlha slabá, 200 – 500 m = mlha mírná, 50 – 200 m mlha silná a pod 50 m velmi silná mlha.
Je jasné, že mlhy působí nejvíce problémů v jakékoliv dopravě, kterou mlha
omezuje nebo i zastavuje. V případě mrznoucích mlh při teplotách kolem nuly se pak přidává i nebezpečné náledí.
Mlha vzniká, když teplota vzduchu klesne na teplotu tzv. rosného bodu a k tomu může dojít budˇ ochlazením vzduchu, nebo dodatečným zvýšením jeho vlhkosti.

SLEDUJTE TAKÉ:
Rozhovor s Dr. Vladimírem Vondráčkem

Mlhy se tvoří na příklad tak, že teplejší a vlhký vzduch se přesouvá nad chladnější povrch a takovým mlhám říkáme mlhy advekční, anebo vznikají tak, že se v daném místě vyzařováním ochlazuje nejdříve zemský povrch a od něj pak velmi rychle se radiačně ochlazuje vlhký vzduch. To se děje zejména v chladné polovině roku a při klidných nocích. Koncem léta a začátkem podzimu se tyto mlhy po východu slunce rychle rozpouštějí, ale už koncem podzimu a v zimě se mohou udržovat po celý den a někdy se z nich vytvoří poměrně silná vrstva nízké oblačnosti. To jsou známé inverzní situace, při nichž se nám špatně dýchá pro znečištěné ovzduší a při tom na horách je krásně a mnohem tepleji, než v nížinách. Tuto situaci ukončí až přechod výrazné studená fronty.