Flexibilita, pružnost, variabilnost, lidovou terminologií nenudnost – toť bezpochyby hlavní charakteristický znak tétoroční prvotní třetiny troposférického jara.

Ve čtvrtek 1. 3. 2018 nám zprostředkovala převelice chladné, byť sněhuprosté okamžiky. Napříč celým evropským srdcem nejnižší denní teploty pobyly pod hranici -10 °C, ačkoli do prostoru nalézajícím se pod -20 °C se drtivá většina teploměrných rtutí nevydala. Nejvyšší denní teploty v zásadě všude zůstaly pod bodem mrazu, přestože pod arktickými -10 °C vydrželo jen pár vyvolených. Například Lysá hora, jejímž denním maximem bylo -10,8 °C.

Masa studeného, vlhkostí nepoznaného vzduchu s kořeny v Arktidě s postupem času začala pozvolna teplat, až nakonec podlehla neúnavné advekci tepla z jižních směrů. Ta, jak všichni víme, kulminovala v neděli 11. 3. 2018, kdy se dejme tomu pražské Komořany zlehka přehouply přes mez 19 °C, pročež bylo možné prohlásit, že tuzemsko zahřálo více než egyptské severní pobřeží a tak dále.

Samozřejmě myslet si, že duch zesnulé meteorologické zimy 2017/2018 již Čechy a jejich Česky nenavštíví, by bylo dosti lehkomyslné. A ejhle – „ecák“ (hovorový výraz pro evropský model ECMWF) spolu se svými kolegy náhle začal skloňovat další vpád chladu z dálného severovýchodu/severu. I tentokrát především skrze přední partie oblasti vysokého tlaku, čili ochlazení nasucho.

Včerejší výstupy modelu GFS nadále potvrzovaly, že vrchol očekávané ledové vsuvky nastane tuto neděli, která by měla disponovat denní minimy okolo -5 až -10 °C, cca, v závislosti na nadmořské výšce a podobně. Tak jako tak, předchozí nedělní den flirtoval se silně jarními 20 °C, kdežto ten nadcházející zdá se projeví sklony k těžké hypotermii. Nahlédneme-li do českých meteodeníků, zjistíme, že v den s přídomkem 18. 3. se cílevědomějším mrazům nijak zvlášť nedaří.

Ve čtvrtek 18. 3. 1999 Praha-Libuš naměřila až -5,0 °C, od té doby nic takového – v 18. březnech 2000 až 2017 se denní minima pohybovala v průměru okolo 2,0 °C, přičemž konkrétně šlo o 10,9 °C (2005) až -2,3 °C (2013). Za zmínku stojí to, že dne 18. 3. 2004 se Libuš prohřála až na 22,2 °C. Letos se něco takového dozajista nestane.

A jak to s nejnižšími denními teplotami vypadalo dříve, tedy před letopočtem 1999? V r. 1998 6,5 °C, v r. 1997 -3,8 °C, v r. 1996 -1,9 °C, v r. 1995 4,9 °C, v r. 1994 0,7 °C, v r. 1993 9,5 °C, v r. 1992 2,8 °C, v r. 1991 4,0 °C, v r. 1990 0,2 °C, v r. 1989 2,4 °C, v r. 1988 -2,6 °C, v r. 1987 -1,1 °C, v r. 1986 -3,1 °C, v r. 1985 0,0 °C, v r. 1984 -1,6 °C, v r. 1983 5,4 °C, v r. 1982 2,0 °C, v r. 1981 1 °C, v r. 1980 -2 °C, v r. 1979 1 °C, v r. 1978 -1 °C, v r. 1977 3 °C, v r. 1976 0 °C, v r. 1975 -1 °C atd.

Moravská metropole se uspokojivě hypotermického 18. března dočkala v sezóně 1941, když rtuť teploměru klesla až k -7,8 °C s tím, že následující rok, jmenovitě 13. března, brněnské teritorium čelilo až -12,2 °C. 18. březen téhož roku se jevil o poznání teplejším, v minimálním smyslu naservíroval čistou nulu. Každopádně pokud by se letošnímu 18. březnu povedlo alespoň tečovat -7,9 °C, bezesporu by plně zabodoval.

Neděle 18. 3. 1962 do Ostravy přinesla decentní atak -6,0 °C. Co (ne)předvede neděle 18. 3. 2018?

https://image.ibb.co/mjytec/2.jpg