V klementinských záznamech najdeme zajímavé údaje o silvestrovském počasí, a o tom co mu předcházelo.
Zajímavé to bylo už v roce 1783, kdy v prosinci po teplém začátku a pak normálních teplotách přišlo místo vánoční oblevy naopak ochlazení a pak 30.12 udeřily kruté mrazy s arktickými dny. Průměrná denní teplota na Silvestra byla –20,1°C a za pár dnů na Tři krále tehdy asi nikdo nevylezl z domu, protože ráno bylo –25°C. a maximální teplota přes den zůstala na –21°C.!
V absolutně nejchladnějším prosinci v roce 1788 vystoupila v Praze teplota nad bod mrazu pouze na Štědrý den, a v období od 14. do 19.12. a od 27. do 31.12. bylo celkem 11 arktických dnů, které pak po Novém roce ještě pokračovaly! O srážkách nic nevíme, protože se tehdy ještě pravidelně neměřily.
V roce 1855 byl začátek prosince teplotně 6°C. pod dlouhodobým normálem. Před Vánocemi přišly čtyři arktické dny se slabým sněhovým popraškem. Po Vánocích mrazy podstatně zmírnily, na Silvestra opět slabě zasněžilo a na Nový rok bylo kolem nuly.
V mrazivém prosinci v roce 1902 se od začátku měsíce rychle ochlazovalo, už 6.12. se dostavil první arktický den a do 15.12. přišly tři další, když v tom období zbývajících pět dnů přišlo o tento titul jen o pár desetin stupně C. Dne 17.12. přišla více než patnácti stupňová obleva s deštěm, až dokonce roku se pak teplota pohybovala nad normálem a v posledních dvou dnech opět pršelo.
Ve válečném roce 1940 byla téměř celá první polovina prosince teplotně nadprůměrná. Pak se rychle ochladilo a 17. a 18.12. měla Praha opět dva arktické dny. Na Vánoce při slabě podnormálních teplotách slabě zasněžilo a koncem roku přišla krátká obleva. Na Silvestra při +3°C. lilo jako z konve, déšť přešel na Nový rok do silného sněžení a maximální teplota zůstala 3°C. pod bodem mrazu.