Nemalá část území Spojených států amerických se nachází v nadmořské výšce alespoň 800 m.n.m. a platí to zejména pro západní státy, tj. například Washington, Oregon, Idaho, Colorado, Utah či třeba Nevada. Mezi silně vyvýšeným západem a méně vyzdviženým východem (Apalačské pohoří) se pak nalézají země nevlastnící žádné významné (spíše vůbec žádné) horské masivy. Právě v této části USA dochází často ke střetům chladného vzduchu ze západoamerických hor s teplým vzduchem z vyhřátého Mexického zálivu. Výsledkem poté bývají supercelární bouře, tj. cumulonimby charakteristické svým silným a rotujícím vzestupným prouděním.

V centru těchto robustních bouří následně dochází ke vzniku vírů, které jsou známé jako tornáda. Ta se vyskytují i na půdě evropského kontinentu, zejména v Nizozemí a Německu, ve srovnání se situací za velkou louží se však jedná o zcela jinou ligu. Při pohledu na stav českých vozovek by se mohlo zdát, že je naše vlast nejen silnými tornády zkoušena velice často, opak je ale pravdou, byť k nějaké té malé výjimce občas dojde (početnější zastoupení u nás mají velké tromby).

Jak již bylo v minulých týdnech možné postřehnout, do blízkého kontaktu s tornádem se v první polovině dubna dostal také američan Sam Smith, kterému zřejmě strach nic neříká – viz. videozáznam jeho setkání s nejextrémnějším troposférickým extrémem, který můžete nalézt ZDE. Dokázali byste něco podobného, tj. zůstat naprosto v klidu?

Ve středu 13. května čili na druhého ledového muže, kterým je Servác, nebylo nad Českem po supercelárních bouřích vidu ani slechu – převládalo příjemné počasí s dostatečným množstvím slunečních paprsků, které byly doplněny o vlídné jarní teploty. Přesto se ale na teritoriu České republiky vzdušný vír zjevil – v pohraniční oblasti s Polskem se vyskytla malá tromba.

Malá tromba je přízemní vzdušný vír, lidově je přezdívaný jako rarášek. Na rozdíl od své velké kolegyně nepotřebuje ke svému zrodu vyspělou kupovitou oblačnost,
vystačí si „pouze“ s izolovanou oblastí s přehrátým / teplotně instabilním prostředím. V polovině tohoto pracovního týdne se jeden poměrně silný vzdušný vír zformoval na Žacléřsku. Tato část Čech se nalézá v průsmyku, tzn. že do zdejšího počasí často promlouvají Krkonoše v čele se Sněžkou, resp. vítr, jenž odsud mnohdy vane.

Krátce po středeční 13. hodině tu vyvrcholila ojedinělá konstalace fyzikálních aspektů (vyjma slunečního záření a jiných k nim patřila – přispěla také na trávě rozložená černá plachta pohlcující sluneční energii): Na začátku vysluněného a klidného odpoledne se zničehonic zvedl velmi silný vítr, a to v důsledku vzniku osamoceného bodu s nízkým tlakem (náhlý silný podtlak). Po velmi krátkém čase došlo ke zformování jasně zřetelného víru, který dokázal vzedmout několik desítek kilogramů těžkou houpací lavici a přehodit ji přes vedení vysokého napětí. Ta při své cestě zpět k zemskému povrchu málem způsobila neštěstí, včasná reakce přihlížející osoby ale naštěstí zabránila nejhoršímu. Malá tromba se následně rozpadla u včelína, rychle proudícím vzduchem vyvolané otřesy nicméně včelám znepříjemněly život. Na přilehlých domech též došlo k mírným škodám na střešní krytině. Celý úkaz trval jen několik desítek sekund.

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz