Je stoprocentně jisté, že obyvatelé Čech budou mít vstup do podzimu 2017 spojený s dešťovými kapkami. V jeho prvních 360 minutách byl více méně v celých Čechách evidován přinejmenším 1 mm srážek, povětšinou se srážkové úhrny pohybovaly okolo 3 až 13 mm, největší výjimkou byla trasa Volary – Tábor – Kutná Hora – Nový Bydžov – Vrchlabí, kde se jednalo spíše o 10 až 20, sem tam i zlehka přes 20 mm. Naproti tomu na Moravě a ve Slezsku prakticky nespadla ani kapka. Při pohledu na časový úsek od 31. srpna 8:00 do 1. září 7:00 je pak zřejmé, že Čechy byly zavlaženy převážně 10 až 25 mm srážek, k největším ojedinělostem patřila například Hluboká nad Vltavou, jejíž srážkoměr se stal domovem pro bezmála 40 mm srážek.

A jen pro zajímavost – zatímco Egilsstaðir na východě Islandu v pátek 1. září v 16:00 hlásil 24 °C, tak drtivá většina Česka hovořila o 10 až 17 °C. Třeba v Praze bylo 14 °C. Hold podzim začal…

Je stoprocentně jisté, že obyvatelé norského Bergenu, který je s více než 250 000 obyvateli po metropolitním Oslu největším městem této protáhlé skandinávské země, kteří se více zajímají o meteorologii, s výkonem již zesnulých letních měsíců kdovíjak spokojeni nebudou.

Ve středním smyslu na bergenský červen až srpen připadá 15 °C a necelých 470 mm deště. Počínaje čtvrtkem 1. června a konče čtvrtkem 31. srpna se bergenská rtuť teploměru motala v průměru kolem 13 °C, v teplotním kontextu tedy decentnější podprůměr. Nejchladněji bylo hned 1. června, kdy tento cíp Norska slevil až na 4,9 °C. Naopak nejpříjemnější pasáž letního období nastala 20. července, kdy bylo všem dopřáno až 25,7 °C. Průměrná vlhkost vzduchu odpovídala 84 %, obdobně jako loni (80 %). Za vzdušnou nesuchostí samozřejmě stálo převažující oceánské proudění, nicméně letos se o to postaral i déšť, kterého bylo docela dosyta.

Během všech 92 dní se totiž na Bergen sneslo dohromady 778 (přesně 777,9) mm srážek, což odpovídá plus mínus 165 % normálu. Tato skutečnost zavání rekordností. Přesto bohužel na nový zápis do bergenských srážkových dějin nedošlo. Důvodem je to, že mezi 1. červnem až 31. srpnem 1964 bergenští meteorologové naměřili až 810 mm srážek, čili scházelo „pouhých“ 33 mm k tomu, aby se Bergen „radoval“ z nejdeštivějšího léta veškerých sledovaných časů. Tak třeba příště.

Vydejme se nyní ze západního Norska směrem na západ. Po x tisících kilometrech můžeme dorazit do aljašského města Ketchikan, které leží zhruba 1 250 km jihovýchodně od Anchorage či taktéž 4 450 km severozápadně od newyorského Central Parku.

V Ketchikanu léto 2017 rovněž uronilo nemálo slz, avšak na rozdíl od Bergenu se svým slzením vepsalo do historie. Celkový příděl dešťové vody překročil hranici 1 123 mm, díky čemuž památných 1 122 mm z léta 1967 tratilo na své památnosti. Jinými slovy Ketchikan zažil srážkově nejbohatší letní období od počátku meteorologického pozorování.

1 089 000 ml dešťové vody, toť srážkový charakter období od 21. června do 31. srpna tohoto roku v Ketchikanu. Je to poměrně dost, vždyť kupříkladu ve washingtonském Seattlu je průměrným ročním srážkovým úhrnem nějakých 950 mm. Rozebírané jihoaljašské městečko tedy v průběhu 72 dní dostalo cca 115 % toho, co Seattle v průměru za 365 (366) dní.