Předposlední listopadová středa byla ve střední Evropě poměrně větrná, zejména na horách, a to kvůli významnějšímu tlakovému gradientu, jenž souvisel s tlakovou výší nad jihozápadní Evropou a tlakovou níží nad jižní Skandinávií. Proudění tak sice bylo svižné, ale stále teplé – nejvyšší odpolední teploty se místy velmi vzdálily od 10°C. Například v Dyjákovicích se dočkali až 18°C, příjemné hodnoty však hlásila třeba také moravská metropole, a to 17°C. Ostrava se už v pozdním stádiu rána mohla těšit z 15°C, v Praze-Libuši už v 7 hodin naměřili 16°C a silně prohřáté jitro zaznamenalo i krajské Ústí nad Labem, které ještě kolem 5. hodiny registrovalo 15°C. Chania na Krétě nabídla mezi středeční 5. až 8. hodinou „jen“ 12°C, česká města na tom tedy byla teplotně lépe, i když vzhledem k roční době spíše hůře…

Zatímco teplotní inverze byla v polovině tohoto zkráceného pracovního týdne z důvodu synoptiky tabu, tak nepříjemný vítr nikoliv. Fichtelberg, nejvyšší bod německých Krušných hor, byl o 18. listopad omýván větrem o rychlosti okolo 20 m/s (72 km/h), platilo to ale pro popolední čas – v noci a ráno vanul vítr rychlostí až kolem 30 m/s (108 km/h), přičemž v nárazech to bylo více než 35 m/s (126 km/h). Na karlovarské letištní stanici byly pozorovány poryvy větru o tempu v okruhu 17 až 21 m/s (61 až 76 km/h), hranice 20 m/s byla dosažena také v Ústí nad Labem, relativně nedaleké Doksany se v pravé poledne nacházely u 15°C s tím, že údernost větru odpovídala cca 18 m/s (65 km/h), podobné podmínky panovaly ve shodný čas v Praze-Libuši, a to v podobě 15°C a nárazů větru o rychlosti v blízkosti 17 m/s (60 km/h), na letišti Václava Havla atakovaly údery větru tempo 22 m/s (79 km/h), přes 22 m/s přešly také východočeské Pardubice atd.

Nejvíce samozřejmě foukalo na horách. Šumavský Churáňov byl hned v noci bičován větrem o rychlosti až okolo 28 m/s (100 km/h), „stovka“ nicméně padla i na Šeráku a řadě jiných míst v Hrubém Jeseníku, Orlických horách, Krušných horách, Jizerských horách či Krkonoších. V posledním zmíněném pohoří opět excelovala Sněžka, což s ohledem na její výškové proporce není nic šokujícího.

Vůbec nejsilnější nárazy větru sahaly v Krušných horách až na 137 km/h a šlo právě o německý Fichtelberg. V Německu pak ještě stojí za zmínku hora Brocken – zde rychlost nárazů větru činila až 47 m/s (170 km/h). Při srovnání se Sněžkou to však bylo stále nebylo tolik – polský anemometr na nejvyšším bodě Česka totiž hovořil o atakování hranice 50 m/s, tj. 180 km/h (v maximu až kolem 200 km/h). Taková rychlost větru odpovídá hurikánu 3. kategorie, v něm se však jedná o průměrné (stálé) tempo větru, nikoliv pouze o jeho nárazy.

Kamil Sojka

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz