Jaro je společně s podzimem nejpestřejší co se nebezpečných meteorologických jevů týče. Spojuje
totiž chladnou část roku s tou teplejší, obecně tedy teploty vzduchu během celého jarního ročního
období, tj. od 1. března do 31. května, dovolují výskyt všech možných úkazů. Po první jarní týdny, kdy
ještě kontinent a vzduch obecně není prohřátý, jsou typické vpády chladného vzduchu ze severních
oblastí. Ty jsou většinou spojené s vydatným sněžením – typické březnové kalamity (dobrým
příkladem je konec loňského března). S chladnými rány jsou spojené také mlhy, které ohrožují
zejména řidiče, objevit se ještě mimo jiné může ledovka či náledí. V druhé polovině jara a především
v jeho poslední třetině, tj. květnu, jsou častým jevem první silnější bouřky, které mohou být
doprovázené přívalovým deštěm, kroupami, velmi silným větrem či kombinací více jevů dohromady.
Závěr jara také může být doprovázen velmi vysokými teplotami či suchem nebo naopak chladným a
deštivým počasím s následnými záplavami. Start jara zase může přinést velmi silné mrazy, viz
severoamerický kontinent, kde na drtivé většině Kanady a severu USA během prvobřeznového rána
teploty klesaly pod -30°C.
Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz¨
Kamil Sojka