Nebezpečné meteorologické jevy – jevy, které mohou mít za následek vznik nebezpečí, např. silné srážky, přívalové srážky, bouřky, námraza (vzniká buďto mrznutím nebo srážením drobných kapek vzdušné vlhkosti při styku s povrchem s teplotou pod bodem mrazu. Nejčastěji se teplota povrchu pohybuje v rozmezí teploty 0 až -4 °C), náledí (vzniká na zemském povrchu zmrznutím vody, pokud jeho teplota klesne pod bod mrazu), ledovka (vrstva ledu, která vzniká na předmětech při mrznoucích srážkách nebo mrholení), krupobití, vysoká sněhové pokrývka, tvorba sněhových jazyků a závějí, sucha, nebezpečí požárů, silný nárazový vítr, vichřice, orkán, zhoršené rozptylové podmínky, vysoké teploty, nízké teploty.

Součástí práce meteorologa je před nebezpečnými meteorologickými jevy upozornit a varovat (a to jak o možném výskytu jevu, tak o jeho trvání) a to jak širokou veřejnost, tak jednotlivé záchranné složky – př. hasiče před nebezpečím povodní, starosty obcí apod. V rámci Evropy existuje tzv. meteoalarm, který v rámci Evropské meteorologické služby poskytuje informace o nebezpečných meteorologických jevech v jednotlivých státech Evropy.