Na vaše dotazy opět odpovídá náš meteorolog Dr. Vladimír Vondráček.

Jaké jsou nejdeštivější oblasti na našem území?

Průměrně spadne na našem území asi 680 mm, tedy 680 litrů vody na každý metr čtvereční a
můžeme obecně říci, že nejdeštivějšími lokalitami u nás jsou naše horské oblasti. Na našich pohraničních horách spadne asi 1100 až 1400 mm srážek ročně a z dlouhodobého hlediska mají u nás největší průměrný úhrn spadlých srážek Jizerské hory. V oblasti Bílého Potoka spadne za rok průměrně 1 705 mm srážek. Z této horské oblasti máme ale i roční srážkový rekord. V roce 1926 spadlo na Jizerce v nadmořské výšce 870 metrů na mořem 2 220 mm srážek. Roční úhrny nad 2 000 mm pak ještě byla zaznamenány na šumavské Horské Kvildě v roce 1922, a to 2 132 mm a na Lysé hoře v Beskydách v povodňovém roce 1997 2 067 mm.

A jaká jsou nesušší místa u nás?

Připomeneme-li náš celoplošný průměrný úhrn ročních srážek – asi 680 mm, pak méně než 500 mm srážek u nás spadne na četných místech jižní Moravy včetně Brna, ve středních Čechách na příklad i ve vnitřní Praze a zejména v tak zvaných srážkových stínech Krušných hor i Šumavy, kde naprší jen kolem 450 mm. Nejmenší roční úhrn srážek pak mají Libědice v okrese Chomutov – kde spadne ročně průměrně jen pouhých 410 mm. „Nejssušší rekordy“ pak byly zaznamenány ve Velkém Přípotočně v okrese Kladno, když zde spadlou v roce 1933 pouhých 247 mm srážek a přesně tolik spadlo i v roce 1959 ve Skryjích na Rakovnicku.