Hlavně v zimním období, obzvláště pak v posledních letech, tolik oblíbené jihozápadní proudění bylo v Česku k vidění také kolem 22. října roku 2002, kdy nejen u Britských ostrovů seděla tlaková níže a k nám byl pumpován teplejší vzduch z jihozápadního sektoru Evropy. V úterý 22. října se tehdy Praha dočkala až 14°C s tím, že následující středa zamířila až k 17°C. Zcela stejně na tom byla i sousedská Bratislava, která v těchto dvou dnech rovněž zaznamenala maxima kolem 14 až 17°C. Ve slovenské metropoli pak ještě v téže roce zazářil 26. říjen, neboť atakoval hranici 19°C (v roce 2005 až 21°C). V dalších dnech už vliv cyklóny a svižnějšího jihozápadu pozvolna slábnout a teploty šly dolů, a to jak v České republice, tak i na Slovensku.

Tím vlastně vyvrcholil tehdejší atak jihozápadního expresu, nicméně mnohem horší situace v té době panovala u protinožců, konkrétně v Západní Austrálii, kde lidé rovněž čelili útoku teplé, resp. horké masy vzduchu. V malém městečku Marble Bar, které je nesnesitelnými vedry pověstné, se tehdy při této vlně spalování zrodilo říjnové maximum.

Neděle 20. října 2002 sice ještě nabídla „pouze“ 44.5°C, ale po pondělních opětovných 45°C, přesněji 45.2°C, si úterý 22. října připsalo až 45.6°C. O rok dříve přitom dvaadvacátý den desátého měsíce roku považoval za strop snesitelných 31.5°C. Šňůra rekordně vysokých teplot pokračovala také ve středu 23. října, kdy se Marble Bar zase dočkalo až 44.5°C. Čtvrtek 24. října ale tuto velice žhavou etapu neukončil, neboť rovněž prohřál vzduch až na 45°C a totéž platilo i pro pátek 25. října, jenž se zastavil až na 44.7°C. Sobota 26. října už poté slevila, takže rekord pro tento den pocházející z letopočtu 1906 (45.0°C) překonán nebyl. Halloweenský 31. říjen byl v Marble Bar nejrozpálenější v sezóně 1935, to se prezentoval až 45.5°C, naproti tomu v ročníku 1909 spadl až k 10.0°C.

Věnujme se nyní také opačné straně mince, tj. chladu. V okolí 22. října 2002 totiž došlo i na památnou ofenzivu ze strany méně prohřáté masy vzduchu, a to trochu paradoxně právě v Austrálii. Zatímco citovanou západní oblast nejmenšího kontinentu světa sužovaly extrémně vysoké teploty, tak východní část ovládla oblast nižšího tlaku vzduchu, která sem po své zadní straně dopravila chladný vzduch ze vzdálenějšího jihu, na jehož samém konci sídlí Antarktida. Střet vlhkého oceánského studenějšího vzduchu s prohřátým australským vnitrozemím vyústil v rychle se pohybující studenou frontu a s ní související intenzivní bouřky. Avšak dále na západ byla ve stejnou dobu k vidění oblast vyššího tlaku vzduchu – vzájemná nekompabilita obou tlakových útvarů a urychlená cirkulace vzduchu rovněž výrazně přispěly k vzedmutí prachových částic z vyschlého australského zemského povrchu – vznikla prašná bouře.

A byla výrazná, Australané při ní registrovaly nárazy větru o rychlosti přes 70 km/h a viditelnost místy klesala až pod 100. Pásmo nahromaděného prachu dorazilo až k východnímu pobřeží Austrálie a způsobilo zpestření dne i ve velkoměstech jako je Brisbane či Sydney. Vše se odehrálo mezi 22. až 24. říjnem a zasaženo bylo území Jižní Austrálie, Severního teritoria, Victorie, Nového Jižního Walesu, Teritoria hlavního města a Queenslandu, nejvíce ale Nového Jižního Walesu a Queenslandu.

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz