GFS a jeho ranní výstupy z 28. srpna rozhodně nudné nebyly, vždyť nadále skrze oranžovou až červenou barvu hovořily o letním až tropickém vstupu do měsíce září. Stane-li se tak, bude podzim 2016 na svém počátku trochu přehřátý. A suchý – mnoho srážek na výstupech k vidění nebylo. Přitom by přišly vhod, leckde opravdu hodně, však kromě jiných lze narazit na stromy, které již přešly do pozdně-říjnového až raně-listopadového režimu.

Většina Evropy v závěru týdne opět hřála, sever nikoliv – síla přímého přílivu chladného vzduchu až z Arktidy sice oproti sobotě mírně polevila, nadále ale měla efekt. Severofinská víska Kilpisjärvi naměřila na přelomu soboty a neděle -2,1 °C, před rokem tu ve shodném termínu bylo 8,2 °C, takže o 10 °C tepleji. O nejnižší hodnotu léta 2016 se nicméně postarala neděle 5. června spolu se čtvrtkem 9. června – v obou případech teč -4,0 °C.

Na ještě severnějších zeměpisných šířkách už ale nedělní den v rámci končící letní sezóny úspěch slavil.

A to jmenovitě na 83° s. š. Na této úrovni mnoho pevniny není, přesná lokalizace místa dění tedy v tomto případě až tak obtížná nebude. Jedná se o sever Grónska, přesněji o mys Morrise Jesupa. Otázkou nyní je, co se tu v neděli událo.

Odpověď je vskutku prostá: Tlaková níže nad Severním ledovým oceánem se střetla s tlakovou výší nad Grónskem, což vedlo k velké koncentraci izobar – urychlení cirkulace vzduchu. Když tedy v Česku v 9 hodin pofukoval pouze slabý až mírný vítr, mys Morrise Jesupa byl bičován větrem o konstantní rychlosti až kolem 90 km/h s tím, že nárazovité tempo se pohybovalo až v okruhu 120 km/h. Tímto se zde 28. srpen stal nejbouřlivějším dnem léta 2016.

O několik tisíc kilometrů východněji se na 77° s. š. udál teplotní „svátek“, na rozdíl od toho grónského povětrnostního měl ale poněkud stříbřitý nádech.

Ocitli jsme se teď na nejsevernějším kontinentálním bodě na Zemi, jímž je ruský Čeljuskinův mys. I tu byl přítomný vliv arktických cyklón, pouze s tím rozdílem, že sem naháněly vzduch od jihozápadu. Na první poslech to zní relativně dobře, ale podrobnější rozbor vyvede z omylu – tato jihozápadní advekce začala na rovnoběžce známé jako severní polární kruh. Žádné rekordní teplo se tím pádem nekonalo, něco málo by se ale přeci jen našlo.

Jihozápadní vítr o rychlosti okolo 25 až 35 km/h s poryvy až přes 50 km/h provázel Čeljuskinův mys i po celou noc ze soboty na neděli. A to se projevilo na následné Tmin, která činila 3,2 °C. Z českého úhlu pohledu nic letního, na Čeljuskinově mysu se však jednalo o nejvyšší Tmin celého léta. Tedy skoro, noc ze soboty 16. července na neděli odmítla jít pod 5,4 °C. U nedělních 3,2 °C je však třeba ocenit snahu vedoucí k zisku stříbra. Pomyslný bronz pak náleží 14. srpnu a jeho 2,6 °C.

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz