Protože zanedlouho skončí poslední třetina podzimu, není přespříliš velkým překvapením, že zatímco do „mostecké kotliny“ v průběhu středečně-čtvrteční noci natekl chladný vzduch, jenž se následně přiklopil nízkou oblačností, a jitro se v důsledku toho prezentovalo teplotami okolo -3 až 0 °C, na vrcholu Krušných hor, takže na Fichtelbergu, bylo až 5 °C. Jihozápadní proudění je prostě v tuto roční dobu mnohem hravější než kupříkladu v létě. Dalším příkladem mohou být České Budějovice a nedaleké rakouské město Litschau. Českobudějovický teploměr v 15 hodin hlásil 12,0 °C, kdežto ten sousední 2,1 °C. Netřeba říkat, že Litschau bylo v zajetí oblaků nejnižších výšek. A tak dále. Pojďme nyní (daleko) za hranice naší vlasti.

I. Padesátistupňový mráz ve východoruských útrobách

V usedlosti Deljankir ležící plus mínus 6 600 km severovýchodně od děčínského hlavního nádraží, v níž život tepe v podstatě jen díky meteorologické stanici, se včera ve 22 hodin dočkali premiérového poletního průlomu hranice -50,0 °C, neb teplota vzduchu odpovídala -50,6 °C. Naposledy se taková či větší kosa konala v pondělí 20. února, a to až -51,6 °C. Zajímavější nicméně je, že v listopadech 2011 až 2016 tento cíp severní Asie nešel pod -48,4 °C (čtvrtek 27. listopadu 2014), tudíž vidno jest, že předpáteční ponor pod mez -50,0 °C rozhodně všední nebyl. Čistě jen pro informovat neuškodí dodat, že listopady 2011 až 2016 nabídly v průměru -34 °C s celkovým rozpětím -48,4 až -13,3 °C. A pokud byste při teplotách v okruhu -40 °C dokořán otevřeli okno, za necelou půlminutu by se daná místnost ochladila o 7 až 10 °C. Dálnovýchodní radiátory (a jiné topiče) zkrátka dovolenou neznají.

II. Rozbouřené horské okolí vesnického Klimpfjällu

Pole nízkého tlaku vzduchu se srdcem kdesi mezi Islandem a Norskem, jež výrazně přispělo ke včerejší advekci tepla od jihozápadu (prakticky jak kde, samozřejmě), svoji pozornost věnovalo hlavně Skandinávii, v jejímž vzdušném prostoru se izobary značně přátelily (sbližovali, takže povětrnostní situace nic moc). Viz. hory západně od vísky Klimpfjäll nalézající se asi 1 600 km severně od ústecké zoologické zahrady. Zdejší meteostanice (skoro 1 040 m n. m.) byla již od první sekundy čtvrtka terčem hyperaktivního větru, jehož střední tempo povětšinou činilo 90 až 120 km/h. Nárazy byly zcela překvapivě agresivnější, nejvíce na přelomu rána a dopoledne, to anemometr evidoval až 151 km/h. Nejbouřlivější den listopadu? Ano. Nejneklidnější den podzimu 2017? Ano. Nejneukázněnější den roku 2017? Ne, tím je nadále středa 18. ledna s poryvem až 220 km/h. Tato čtyřiadvacetihodinovka je mimochodem nejnaštvanějším dnem právě probíhajícího desetiletí, alespoň pro tuto chvíli.

III. Rok se s rokem v Kolíně nad Rýnem v teplu sešel

I čtvrtá nejpočetnější lokalita Německa v průběhu včerejška hostila jihozápadní expres a nebýt té velké oblačnosti spjaté s okluzí, konal by se příjemný den, jelikož třeba poledne naservírovalo 14,5 °C. Kolínská meteostanice je v provozu od roku 1957 a ten nejteplejší 23. listopad zažila v sezóně 2003 v podobě až 16,7 °C. Loňský donesl až 13,8 °C, čímž získal 6. místo. Na stupních vítězů usedl 23. listopad 1984 (15,5 °C), 23. listopad 1980 (15,4 °C) a 23. listopad 1981 (15,0 °C). Ten letošní přinesl až 15,6 °C.