Instabilita vzduchu vynucená tlakovým útvarem cyklonálního charakteru a s ním souvisejícím přílivem vlhkého tepla z Arabského moře způsobila, že se nad Perským zálivem a následně i nad Íránem a přilehlým východem Arabského poloostrova začala formovat oblačnost, převážně kupovitého rázu. Nejvíce srážek bylo evidováno v Íránu, vzhledem k jeho hornatosti ale nejde o nic šokujícího. Nějaká ta dešťová kapka však na počátku předposledního týdne meteorologické zimy 2016/2017 spadla také ve vyprahlém Kataru.

K pondělní 20. hodině a 15. minutě katarského času:

Katarská síť srážkoměrných stanic sestávající z osmnácti srážkoměrů evidovala v průměru 3 mm srážek, přičemž nejbohatší srážkový úhrn byl zaznamenán v nejsevernějším katarském městě, jímž je Al Ruwais – celkem 12 mm. Naproti tomu nejskromnější příděl dešťové vody byl pozorován ve městě Mesaieed, kde prakticky vůbec nepršelo – pouze 0,1 l na m².

TOP 5 nejdeštivějších zákoutí Kataru:

Al Ruwais – 12 mm

Al Shehaimiya – 7 mm

Al Guwayriyah – 6 mm

Ras Laffan – 4 mm

Al Jamiliyah – 2 mm

V metropolitním Dauhá rovněž nijak zvlášť vlhko nebylo, zde se dočkali pouze 0,4 mm srážek.

V neděli 12. 2. 2017 se rtuť teploměru v Dauhá zastavila na příjemných 23,0 °C (díky dešti, dohromady 4 mm srážek). Na tom není nic zvláštního, avšak trochu paradoxní může být to, že o přibližně 7 000 km dále směrem na severozápad bylo na východě Islandu, navíc v polohách nad 600 m n. m., „pouze“ o 5 °C chladněji.

Narážka směřuje na automatickou meteorologickou stanici v oáze Eyjabakkar (650 m n. m.), která registrovala na zdejší poměry neuvěřitelných 19,1 °C. Hodnota čeká na přezkoumání, pokud ale bude uznána jako platná, bude zastávat funkci islandského totálního únorového maxima – překonala by totiž stávajících 18,3 °C z 21. 2. 2005. Hranice 18,0 °C byla na Islandu v únoru pokořena ještě 17. 2. 1998 (18,1 °C, Dalatangi).

Za vším stálo svižné oceánské jihozápadní proudění spjaté s obří tlakovou výší táhnoucí se od Islandu přes střední Evropu až po Libyi a tlakovou níží nad Grónskem – islandské vnitrozemí je velmi náchylné na fénování. V tomto případě navíc na Island dorazil vzduch mající kořeny na Sahaře – kolem tlakové níže se středem u Portugalska a již zmíněné anticyklóny a cyklóny dorazil až tak daleko.