Na dnešní otázku opět odpoví náš meteorolog Dr. Vladimír Vondráček

Některé termíny v meteorologických předpovědí jsou trochu nejasné. Jaký je třeba rozdíl mezi polojasnem a oblačnem, nebo mezi termíny místy a ojediněle?Meteorologové si dobře vědomi nejen nedokonalosti svých předpovědí, a často se potýkají s problémem, jak co nejsrozumitelněji tlumočit předpovědi veřejnosti. A tak se již déle než půl století ustálily jisté „normy“ pro předpověď jednotlivých počasových prvků
Takže podle stupně pokrytí oblohy jsou následující známé termíny:
Jasno je jasné – 0 osmin – slunce svítí prakticky od rána do večera..
Skoro jasno – 1-2 osminy, asi kolem 80% astronomicky možného svitu.
Polojasno – 3 až 4 osminy, kolem 60 % možného svitu.
Oblačno – 5 až 6 osmin, asi 45 až 20 % možného svitu.
Skoro zataženo – 7 osmin, méně než 20% svitu.
Zataženo – 8 osmin oblačnosti, tedy bez jakéhokoliv svitu.

Četnost jevů, tedy nejen srážek, ale mlh nebo bouřek se v předpovědích uvádí následovně:
Ojediněle – jev se vyskytne jen do 30% plochy uvedeného území.
Místy – jev se vyskytne na 30% až 50% procentech území.
Na většině území – jev na více než 50%.
A není-li uvedeno nic, pak se jev očekává na více než 70% území.