Pranostiky z prvních dnů poslední zářijové dekády připsali naši předci světcům, jejichž jména v současných kalendářích nenajdeme. Není se co divit, vždyť ze jmen Mauricius, Cyprián , Damián a Kosmas je asi nejznámější to poslední a navíc, ta povětrnostní rčení nejsou nic moc!
Ke dni 22.9. se zachovalo zcela jistě rčení velmi pověrečné – Je-li jasno na den svatého Mauricia, bude v zimě mnoho větrů. K tomu lze snad jen dodat, že Mauricius je Mořic. K dalším dnům máme dvě podobné, sice pravdivé, ale také celkem nepřekvapující pranostiky. Na svatého Cypriána (26.9.) chladno bývá často zrána, a dále – Na Kosmu a Damiána (27.9.) studeno bývá zrána.
Pak ale přichází na řadu zářijový patron nad patrony – svatý Václav, který je nejen patronem nás Čechů, ale i patronem babího léta.
I když se tento termín v jeho pranostikách vůbec nevyskytuje, je cítit přímo na každém kroku: Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí; Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek; Svatý Václav v slunci září, sklizeň řípy se vydaří; Na svatého Václava každá pláňka dozrává, nebo – vinařské rčení – Svatý Václav víno chrání, po něm přijde vinobraní.
Když se náhodou babí léto nedostaví, pak platí, že – Na svatého Václava bývá bláta záplava, a také – Přijde Václav – kamna připrav!
A ještě jedno zajímavé rčení – Svatý Václav tady – sklízí hady.