Uprostřed srpna bývaly a jistě stále jsou na značné části našeho území žně v plném proudu. Ukončeny bývají zejména v nížinách. A tak lidových povětrnostních pranostik z tohoto období je opět poskrovnu.

Zajímavé ovšem je, jak v různých oblastech mají někteří patroni „na starosti“ různé hospodářské komodity. I když dne 16.8. svátek svatého Rocha ze současných kalendářů zmizel, přesto se u nás kdysi říkalo – Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu. To ve Francii má tento světec na starosti mnohem lukrativnější zemědělskou plodinu – vinou révu. Je to totiž známý patron francouzských vinařů, o čemž se můžeme přesvědčit na příklad ve známém a skvělém románu Zvonokosy. Další pranostiky pak nacházíme až k 24. srpnu, zato jich je požehnaně. Svatý Bartoloměj totiž vlastně rozděloval a lámal letní a podzimní počasí. Říkalo se – Bartoloměj svatý odpoledne krátí, a také – Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje. Tento světec dle lidových rčení měl lámat kde co – Bartolomějské větry ovsy lámou, nebo –  kvůli rýmu s trochu upraveným jménem – Svatý Bartolomí všemu hlavu zlomí.

Tento světec byl ale i u nás – spolu se svatým Vavřincem – patronem vinařů a vítáno bylo počasí slunečné – Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí, anebo – Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři.

Tento světec ale měl rozhodovat o počasí celého podzimu a dokonce měl naznačovat něco o zimě. Tyto pranostiky se ale necháme na příště.