Jedna z otázek, kterou poslední dobou od Vás dostávám velmi často zní: „Budou letos povodně?“ Předpověď srážek je pro meteorologa jednou z nejtěžších věcí a její pravděpodobnost na delší dobu než 3 dnů rychle klesá. Na tudo otázku se tedy odpovědět nedá. Pojďme se alespoň společně podívat na historii pražských povodní 20.století.

Dvacáté století bylo na povodně v Praze poměrně „chudé“, alespoň ve srovnání s povodněmi v 19. století. Dvacetiletou vodu zažila Praha hned 4. dubna 1990. Desetileté vody dosáhla povodeň v únoru roku 1909. Velká zimní povodeň v Praze byla 15. března 1940, situaci zkomplikovaly ledové jevy a hladina dosáhla ve Štěchovicích výšky 940 cm. Přívalovými dešti byly způsobeny letní povodně v roce 1954, Vltava dosáhla své kulminace 10. července. Desetiletá voda čekala Prahu také v létě roku 1981.

V srpnu 2002 zasáhla Prahu katastrofální povodeň, která výškou hladiny při kulminaci a maximálním průtokem i rozsahem zaplaveného území – přesáhla všechny v historii zaznamenané povodně. Povodeň v srpnu 2002 vznikla v důsledku dvou vln extrémně intenzivních srážek. První ve dnech 6. a 7. srpna, kdy v oblasti Novohradských hor napadlo za dva dny 130 až 250 mm srážek. Při druhé vlně ve dnech 11. až 13. srpna 2002 se srážky pohybovaly na Šumavě až na 100 mm/24 hodin. Na Vltavě v Praze se jednalo o vůbec největší povodeň podle dochovaných značek historických povodní, kdy hladina Vltavy v Chuchli dosáhla maximální hodnoty 14. srpna 2002 ve 12 hodin při stavu 782 cm a průtoku 5160 m3 za sekundu.