Pár set metrů východně od reykjavíkského letiště Reykjavíkurflugvöllur stojí Perla (islandsky Perlan), jedna z nejznámějších stavebních ikon ostrovní metropole, a o dalších několik desítek tisíc centimetrů dále se pak nachází státní budova s nápisem Veðurstofa Íslands, kterou spravují islandští meteorologové čili IMÚ (Islandský Meteorologický Úřad). Před sídlem IMÚ je relativně velká travnatá plocha, na níž jsou nainstalovaná různá zařízení pro sledování a zaznamenávání procesů v troposféře.

Právě na zdejší stanici byla v pondělí 15. června naměřena letošní první letní (v rámci kalendářního léta) Celsiova čtrnáctka – v čase oběda se rtuť teploměru zdržovala u 13.8°C (na nedaleké stanici na zmíněném letišti byla teplota vzduchu o cca 0.6°C nižší) a denní maximum bylo identické. Noc byla na místní poměry rovněž celkem snesitelná, protože hodnoty neklesly pod 5.5°C. Přesně před rokem však v neděli 15. června bylo v tmavé části dne – tedy vlastně bílé vzhledem k poloze Islandu – o poznání vydařeněji, poněvadž minimum činilo 10.5°C. Odpoledne se poté zastavilo až na 14.1°C.

V roce 2013 na tom byl východ Reykjavíku 5 ještě lépe, jelikož se v čase od 1. do 15. června dočkal až 17°C, když se v pondělí 10. června vzduch prohřál až na 16.5°C (v noci nejméně 9.2°C). V ročníku 2012 se tu ve shodném úseku mohli těšit dokonce až z 19°C, ježto pondělí 4. června doneslo až 18.7°C (znovu šlo o první den pracovního týdne). Rovněž v sezóně 2011 si úvodních patnáct červnových dnů připsalo alespoň 15.0°C, letošek je tím pádem v tomto ohledu tím nejhorším v právě probíhajícím desetiletí.

Teploty okolo 17 až 20°C jsou v největším a hlavním islandském městě v podstatě rovny českým tropickým Celsiovým číslům, a to mimo jiných kvůli četnosti výskytu. V meteorologickém letním období 2014 zde dokonce ani 20°C nepadlo, nejlepší výkon podal 11. srpen (zase a znovu se jednalo o pondělí), jenž považoval za strop až rovných 19.0°C.

Avšak v předešlých dnech na tom byl Reykjavík vskutku dobře – podařilo se mu předehnat egyptskou Hurghadu. Nikoliv však v teplotách, nýbrž v počtu hodin slunečního svitu. Konkrétně šlo o druhou červnovou sobotu a neděli, kdy se Reykjavíčané radovali ze slunečné oblohy (skoro jasno až polojasno). Na místním heliografu (aparát věnující svou pozornost na sluneční paprsky) byl za jeden den hlášen až 19.4 hodin trvající přímý kontakt se slunečním zářením.

Zlatavý kotouč přitom hleděl na Reykjavík po dobu necelých 21 hodin, takže oblačností, resp. těmi osamocenými mráčky, byl v součtu zakryt pouze hodinu a půl. Egyptskou Hurghadu samozřejmě jako obvykle doprovázelo naprosté jasno, ta ale na rozdíl od Reykjavíku není situována tak daleko od rovníku, díky čemuž nemůže její 13. ani 14. červen darovat více jak 14 hodin slunečního svitu (+ pár minut k tomu).

Loni Reykjavík s Hurghadou prohrál na plné čáře a platilo to i pro rok předešlý – oblačno až zataženo. V dlouhodobém souhrnu vede egyptské letovisko, což ale s ohledem na islandské klima není nic šokujícího.

Kamil Sojka

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz