„Ha ha… Podívej se na sebe, vypadáš jak vyzrálý cumulus, hlavně v oblasti břicha!“

„Dík… Vraťme se nyní zpět do minulosti. Když jsi poprvé řekl své matce, že budeš honit bouřky a jejich tornáda, jak reagovala? A co Tvůj otec?“

„Přesně tomu bylo v roce 2003, kdy jsem svým rodičům oznámil, že jsem se pasoval na honiče bouří. Oba dva mi řekli, že jsem blázen a zeptali se mě, proč to jako chci dělat. Tyto otázky mi vlastně pokládají pořád, proč chci utrácet své peníze za to, abych viděl trochu extrémního počasí a tornáda. Pomalu už ale začínají chápat, že je to můj koníček a vášeň, že je to něco, co mě moc a moc baví. Pomalu si zkrátka zvykají.“

„Stalo se Ti někdy, že Tě počasí úplně nas… no Ty víš co?“

„Ledové bouře mě dokážou pořádně nas… Ledové bouře jsou sice samy o sobě fascinující, ale v podstatě na nich není nic dobrého. Nemůžete nikam jít, cestování je velmi zrádné a zdraví ohrožující, nemluvě o tom, že tíha ledu strhává k zemi stromy, které zase strhávají elektrická vedení, což vede k výpadkům proudu. Když přijde ledová bouře, bývám ve výsledku trochu rozrušený.“

„Ty Brade, nyní trochu osobní dotaz – stalo se Ti někdy, že jsi kvůli bouřlivému počasí úplně nahněval svou ženu? Například: Paní Nelson zatoužila po romantické večeři, ale Ty jsi dal přednost velmi přitažlivé bouři s ještě přitažlivějším tornádem…“

„Ano, v minulosti již nastaly časy, kdy jsem po týdnu dorazil domů s tím, že hned další den jsem chtěl jít pronásledovat parádní bouřkový systém. To ženu, nejen tu mou, samo sebou moc nepotěší, jste týden pryč a hnedka následující den ji zase chcete opustit kvůli mrakům. Ale od té doby, co jsem se začal starat o děti a vše se řekněme více plánuje, si už tolik nestěžuje. Mám velmi chápající a trpělivou manželku a jsem nesmírně šťastný člověk, že mám ženskou jako je ona!“

„Jojo, život meteorologa a lovce bouří je náročný – pro celou rodinu, ve Spojených státech o to více!

Z pohledu meteorologa – myslíš si, že je Evropa zaostalejší než Spojené státy americké?“

„Nemyslím si, že je většina Evropy zaostalejší než Spojené státy, ale ještě jsem tam nebyl, abych to sám viděl, takže nevím. Jedno dne (snad) budu mít možnost navštívit Evropu, a doufejme Česko, takže budu moci na vlastní oči posoudit nevyspělost či vyspělost starého kontinentu. Jsem si jistý, že se v Evropě nachází mnoho oblastí, které jsou na tom s vývojem stejně jako Spojené státy, stejně jako jsem si jistý, že ve Spojených státech existuje mnoho oblastí, které nejsou tak vyspělé jako některé části Evropy.“

„Hele, dokážeš si představit život v dávných dobách, kdy věci jako družice, Dopplerův radar, internet, auto atd. byly velkou neznámou?“

„Upřímně si nedokážu představit tu snahu o předpovídání počasí v dávné minulosti, kdy nebyla k dispozici řada nástrojů, které nám dnes denně pomáhají a usnadňují práci. Vyrůstal jsem bez připojení k internetu, počátky mého meteorologického života tím pádem byly plné staré dobré ruční práce, takže si krapet dokážu představit primitivní způsoby předpovídání počasí. Ale dnes bych se bez radaru, družice a předpovědních modelů cítil úplně ztracený a měl bych pocit, že nemám ponětí, co se s tím počasím vlastně děje. V dohledné době se prosím do doby kamenné nevracejme, dobře?!“

„Taktéž si dnešní život nedovedu představit bez snímků z Meteosatu, odrazů z našich radarů, mapek od GFS a dalších modelů… Jinak k tomu internetu – vylíhnul jsem se a vyrůstal jsem v zaostalém srdci starého kontinentu, ale už na přelomu 20. a 21. století byla má část našeho sojčího hnízda obohacena o objemný a extrémně pomalý počítač (tehdy s Okny 98) s tím, že o pár let později jsem k němu přibyl i internet, v té době ještě dosti omezený – myslím, že jsme na měsíc měli k dispozici 1 GB dat!“

„Na toto mohu říci pouze jedno: LOOOL!“

„Jaké je Tvé největší meteorologické přání?“

„Mým největším meteorologickým přáním je dostat se do blízkosti nesmírně fotogenického tornáda o intenzitě EF5, produkujícího vítr o rychlosti okolo 480 km/h, které bych pronásledoval přes hodinu po otevřených prériích v Jižné Dakotě, kde by nic nezničilo. Celou tu dobu bych vše zvěčňoval na fotografie a videa, z bezpečné vzdálenosti, se svou ženou, možná i s mými dětmi, samozřejmě už staršími. Tohle je něco, o čem můžu snít, že se to stane. Hlavní jako vždy však je, aby tornádo neničilo lidské životy a majetek!“

„Co myslíš – jak bude svět vypadat za 100 let?“

„Za 100 let se domnívám budeme mít létající auta, podobně jako ve filmu Návrat do budoucnosti. Taktéž si myslím, že budeme mnohem méně závislí na fosilních palivech a naopak budeme více závislí na energii z obnovitelných zdrojů, především mám na mysli solární a geotermální energii. Doufám, že tomu tak skutečně bude, nicméně stále je zde plno vlád, včetně té naší, které odmítají přijmout tuto nevyhnutelnou cestu udržitelnosti.“

„Pokud mě můj zakrslý ptačí mozek neklame, tento rok naše společnost – Meteopress – slaví 25 let od svého založení. Pěkně, ne? 🙂

Čistě hypoteticky: Jsi nechutně bohatý Američan-meteorolog, který používá 100dolarové bankovky jako čistící hadříky na svůj vlhkoměr. Najednou, zničehonic, jsi se rozhodl přestěhovat do Česka a koupit Meteopress. Kolik bys za Meteopress nabídl peněz?“

„Přeji Meteopressu vše nejlepší k 25. narozeninám! To je opravdu velký úspěch.

Ta čistá hypotetičnost mě opravdu pobavila, jak je vidno, přehánění Ti opravdu jde, tolik peněz fakt nikdy mít nebudu 🙂 Svůj vlhkoměr bych si nemohl dovolit čistit ani 1dolarovými bankovkami. Nicméně pakliže bych se přestěhoval do Česka, mohli bychom spojit naše celková jmění a koupit Meteopress. Bylo by 10 000 dolarů (cca 250 000 Kč) dost? Domnívám se, že asi ne. Možná bych koupil nějaký tým honičů bouří a vedl bych je při honičkách na legendární bouře.“

„Američan, meteorolog a lovec bouří s českými kořeny, by za Meteopress nabídl 10 000 dolarů neboli zhruba 250 000 Kč. Ty Brade, něco mi říká, že Tě vedení Meteopressu v oblibě moc mít nebude 😀 Upřímně jsem čekal, že nadhodíš alespoň 1 000 000 dolarů čili cca 25 000 000 Kč. Spojení našich finančních zásob zní dobře, ale má strana by dodala nanejvýš tak 10 babek, jsem rád, že se můžu na Vánoce projet tramvají 🙂

Teď mě napadlo – nestojíš o službu au-pair? Hlídal bych Ti haranty a žena by s Tebou mohla venku v klidu honit. Bouřky. Jako bonus bych ještě nabídl intenzivní kurz českého jazyka. To vše pouze za 1 000 dolarů (tj. asi 25 000 Kč) týdně!“

„Sojko, víš Ty co, raději zůstávám zde ve Spojených státech! ;-)“

„Ok 😉 Bye bye, Brade!“

Na závěr už zbývá jen jedna věc:

Přejeme Vám všem co nejuspokojivější konvektivní sezónu 2017 a to hlavní – ať se za rok, až zase dorazí ten náš meteorologický svátek, všichni ohlédneme za předchozími 12 měsíci bez jediné újmy na zdraví!