Protentokrát je naším hostem pan Torgeir Mørk, profesionální meteorolog, který žije v nejsevernějším městě na světě – v Longyearbyenu na Špicberkách. Tak pojďme na věc.

Vážený Torgeire, nejprve bych Vám chtěl poděkovat za to, že jste souhlasil s rozhovorem!

Nemáte zač, Kamile!

Longyearbyen jako pracoviště – byl to Váš nápad, nebo za Vámi přišel Váš šéf a řekl Vám něco ve smyslu: „Hele, Torgeire, sbal si kufry, Longyearbyen na Tebe čeká!“? Ať už tak či onak, jak jste se cítil, když jste poprvé stanul na půdě Longyearbyenu?

Žádal jsem o volné místo na letišti v Longyearbyenu, poprvé v roce 1991. Jednalo se však o omezenou smlouvu na tři roky, posléze jsem se vrátil zpět na pevninu a pracoval na letišti v Oslo, konkrétně v části zvané Fornebu, to se psal rok 1994. Kouzlo Špicberk mi zůstalo na mysli po dalších 10 let a když došlo k novému otevření v roce 2004, ihned jsem znovu zažádal o pracovní místo (byl jsem náhrada za osobu, která zde pracovala během letní dovolené v roce 2002).

Do Longyearbyenu jsem dorazil pozdě v květnu – zima ještě nebyla úplně u konce, vše kolem tálo, na moři byl ještě led a svůj domov jsem opustil v letní den… Byl to opravdu zvláštní příchod, vskutku.

Nyní konkrétně pracujete na longyearbyenském letišti. Předpokládám, že toto letiště není zase až tak vytížené, přeci jen, jsme na Špicberkách, takže v Arktidě. Kolik letadel přibližně přistane v Longyearbyenu za 1 týden? Jaké bylo největší letadlo, které jste v Longyearbyenu viděl? Jakožto meteorolog pravděpodobně také spolupracujete přímo s piloty. Špicberské počasí je velmi proměnlivé a občas zajisté velmi „špatné“. Kolikrát jste zažil, že počasí bylo tak nehostinné, že piloti nemohli přistát?

Opravdu o příliš frekventované letiště nejde, ve srovnání s ostatními, a to zejména v zimě. Na ostrově se ale nachází celkem tři letiště, kromě toho hlavního longyearbyenského s 2 483 m dlouhou asfaltovou dráhou (ENSB) jsou tu ještě dvě menší – Sveagruva (ENSA, 800 m, štěrk) a Ny-Ålesund (ENAS), jsou to dvě malé osady. Je zde i nějaký místní provoz, používá se k přepravě cestujících a zásobování. Také tu jsou dvě helikoptéry typu Super Puma, které se používají především pro pátrací a záchranné akce, jež často souvisejí s nehodami v rybářském loďstvu nebo s nehodami spojenými s cestovním ruchem. Během světelné sezóny (cca čtyřměsíční polární den) tady rovněž létají vrtulníky a další letadla s vědci. V průběhu léta jsou taktéž k dispozici charterové lety k výletním lodím. Mimo jiné můžete na Špicberkách narazit na nepravidelný provoz sanitních letadel, často v souvislosti s pátracími a záchrannými akcemi.

Co se počtu přistání letadel na longyearbyenském letišti týče: v zimě 7 příletů týdně, v létě klidně i 10, 12 příletů týdně, denních i nočních.

Jak vypadá Váš typický pracovní den? Přijdete do práce (ráno), uděláte si kávu, zapnete počítač, podíváte se na předpovědní mapy, pošlete pozdrav pilotům, sesmolíte nějakou tu předpověď počasí, vypnete počítač a jdete domů (po obědě)? Zřejmě ne, že?

Snažím se sledovat provoz co nejlépe, do práce přicházím mezi 6:30 až 7:00, abych měl nějaký čas na přípravu informativních schůzek, především pro pátrací a záchranné posádky. Během dne odpovídám na telefonáty jak pilotů, tak také místních cestujících, ale rovněž i expedic a vědců. V kanceláři zůstávám do doby, než na zemi přistane poslední letadlo daného dne. Správně bych měl být v kanceláři při každém příletu letadla, ale jelikož jsem sám, není to zdaleka možné, takže v létě chodím do práce jednu noc týdně a, v závislosti na povětrnostních podmínkách, se do kanceláře vracím dle potřeby.

Teď se pojďme bavit o číslech:

Vůbec nejvyšší teplota, která kdy byla v České republice naměřena, činí 40,4 °C (20. 8. 2012). Jaká je dosud nejvyšší zaznamenaná teplota v Longyearbyenu, potažmo na Špicberkách?

V červenci 1979 se rtuť teploměru vyšplhala na 21,3 °C.

Vůbec nejnižší teplota, která kdy byla v České republice naměřena, činí -42,2 °C (11. 2. 1929). Jaká je dosud nejnižší zaznamenaná teplota v Longyearbyenu, potažmo na Špicberkách?

V březnu 1986 rtuť teploměru klesla k -46,3 °C. Nicméně v údolích ve vnitrozemí budou určitě ještě chladnější místa.

K červnu 2011 v Česku pobývalo celkem 802 stanic (synoptické meteorologické stanice, dobrovolné klimatické stanice, srážkoměry…). Kolik stanic žije na Špicberkách?

Zde na Špicberkách máme 15 stanic, z toho 6 manuálních synoptických a 9 automatických.

Čeští meteorologové používají dva radary. Jak jsou na tom špicberští meteorologové?

Nemáme žádný radar.

V České republice, která je přibližně 1,3krát větší než Špicberky, působí několik stovek profesionálních meteorologů a několik tisíc amatérských meteorologů. Ano, populace České republiky je o poznání větší než populace Špicberk (cca 10 500 000 Čechů vs. cca 3 000 Špicberčanů), přesto však, kolik meteorologů pobývá na Špicberkách?

Popravdě je tady jen jedna osoba pracující s předpověďmi počasí, konkrétně se jedná o mě. Jinak máme, věřte tomu nebo ne, univerzitní kurzy (UNIS), které učí arktickou meteorologii, takže zde na Špicberkách je jen málo lidí spjatých s profesionální meteorologií. Kromě toho žijí ve městě dva profesoři meteorologie (důchodci). Vzhledem k naší zeměpisné poloze a neustále se měnícímu počasí se domnívám, že většina zbytku populace sestává z amatérských meteorologů…

Zpět k tématu život v Longyearbyenu. Když turisté dorazí do Longyearbyenu, dostanou zbraň, a to kvůli potencionálnímu nebezpečí ze strany ledních medvědů. Není ale trochu nebezpečné dávat turistům – naprosto cizím lidem – zbraň? Pravda, pravděpodobnost, že nějaký „špatný hošan“ zavítá do arktických Špicberk, je velmi malá, avšak nikdy neříkej nikdy…

Turisté nedostanou zbraň automaticky, to v žádném případě. Můžete si zbraň pronajmout v jednom nebo ve dvou obchodech s turistickými průvodci, ale hlavně, když turisté vyrážejí na organizované výlety, je doprovází zkušený průvodce.

Kriminalita, zcela překvapivě, je na Špicberkách fakticky nulová. Však se nad tím zamyslete – pokud by sem nějaký ten „špatný hošan“ přeci jen zavítal a něco spáchal, řekněme zruinoval banku, co by asi tak dělal? Naskočil na vlak? Ukradl auto? Jediný způsob, jak se ze Špicberk dostat, je skrze letadlo, popřípadě lodí. V takovém případě bych si myslel, že obě tyto únikové cesty budou silně střeženy.

Měl jste někdy tu čest s ledním medvědem tváří v tvář? Pokud ano, jaké to bylo? Zdali ne, co byste v takovéto situaci dělal?

Jednou jsem ledního medvěda potkal, a…

Pokračování příště…

Několik fotek zachycujících život na Špicberkách můžete nalézt zde.