Pokračování rozhovoru s Torgeirem Mørkem, profesionálním meteorologem, který žije v nejsevernějším městě na světě – v Longyearbyenu na Špicberkách.

Měl jste někdy tu čest s ledním medvědem tváří v tvář? Pokud ano, jaké to bylo? Zdali ne, co byste v takovéto situaci dělal?

Jednou jsem ledního medvěda potkal, ale ne přímo tváří v tvář, vzdálenost mezi námi činila nějakých 15 až 20 metrů. Bylo to zajímavé, jsou to majestátná zvířata a zaslouží si respekt. Při tom blízkém setkáním jsem byl na sněžném skútru, takže bylo poměrně jednoduché zdrhnout. V případě setkání tváří v tvář bych zřejmě musel použít pušku a výstřelem ho vyplašit, nebo to udělal takto:

https://www.facebook.com/jason.roberts.productions/videos/10150448931088652/

Potkal jste někdy v Longyearbyenu někoho z České republiky?

Co si tak vzpomínám, prozatím ne, ale zajisté už tady nějací Češi jsou/byli, vždyť jsou zde lidé z více než 40 národů.

Longyearbyen (stejně jako celé Špicberky) leží na 78. severní rovnoběžce (a severněji), jinými slovy přibližně 6 500 km severně od rovníku. To znamená, že zažívá přibližně čtyřměsíční polární den a naopak i polární noc. Nikdy nekončící den musí být úžasný, na druhou stranu nekonečná tma působí minimálně depresivně. Nebo ne? Co máte raději – polární den, či polární noc?

Někteří lidé shledávají dlouhou polární noc poněkud depresivní, ale v dnešní době jsme spíše „normální společnost“, čímž mám na mysli, že máme pravidelné spojení s pevninou. Dříve, ještě než bylo v roce 1975 otevřeno longyearbyenské letiště, byli lidé závislí pouze na lodní přepravě do Norska, což bylo značně nevýhodné – poslední loď jela někdy v září, říjnu a poté až zase v červnu, červenci. Mezitím byli Špicberčané úplně izolovaní, načež někteří dostali to, čemu se říká „tmavá sezónní deprese“.

Osobně považuji tmavou sezónu (polární noc) za „odpočinkový čas“, společnost se na chvíli pozastaví, počet turistů se zmenší a obecně je méně stresu. Nicméně obě sezóny mají své výhody i nevýhody. Nejlepší období je nyní v dubnu, kdy se vrací půlnoční slunce a kdy máte bílé nedotčené oblasti, kde můžete zažít naprosté ticho. Skvělé!

Longyearbyen, největší a v podstatě jediné město na Špicberkách, je tak trochu odříznuto od zbytku světa. Jak u Vás v Longyearbyenu vypadá normální denní život? Mám tím na mysli, že v „klasickém“ městě je spousta obchodů, restaurací, zastávek městské hromadné dopravy atd. Řekněme, že někdo potřebuje nový mobil nebo notebook. Je v Longyearbyenu nějaký obchod s elektronikou? Předpokládám, že si v Longyearbyenu nemůžete koupit telefon s logem nakousnutého jablka…

V Longyearbyenu se nachází 15 míst, kde se člověk může najíst a napít, dále tady najdete 11 míst, kde se dá přespat, a taktéž zde můžete narazit na minimálně 5 sportovně orientovaných obchodů, nemluvě o obchodech se suvenýry, s oblečením apod. Samozřejmě, v Longyearbyenu se iTelefon přímo pořídit nedá, ale většina lidí nakupuje online, protože Špicberky jsou oblastí bez daně. Věci jsou o 20 % levnější než na pevnině.

Jak to ve špicberské metropoli vypadá s připojením k internetu? Rychlost 1 Gb/s asi ne, co?

Na dně moře mezi námi a pevninskou Evropou jsou dva kabely s optickými vlákny, každý dům má kabelové připojení, osobně surfuji na vodách internetu rychlostí 20/20 Mb/s (stahování/nahrávání). Máme navíc k dispozici mobilní 4G připojení, takže jak vidíte, s internetem tu nejsou žádné problémy 🙂

Mají lidé v Longyearbyenu zájem o předpovědi počasí, nebo se o dění v troposféře moc nezajímají?

Jak jsem již naznačil, špicberské počasí je velkým středem zájmu. Mnoho lidí provozuje turistiku nebo například výlety na sněžných skútrech a nikdo nechce být zaskočen špatným počasím. Nemálo z nich mi zavolá, předtím ale ještě zkontrolují podmínky online (Yr.no)…

Jaký je nejlepší čas pro strávení dovolené v Longyearbyenu (na Špicberkách)?

Od pozdního února do poloviny května a dále v období od července do září.

Co hmyz? Špicberské podnebí musí být pro tyto malé potvůrky dosti náročné…

Nějací ty komáří se v tundře objeví a díky teplejšímu klimatu nepřekvapí, když v létě potkáte mouchu.

Jaké je Vaše nejoblíbenější a naopak nejneoblíbenější počasí?

Nejlepší je pro mě to, co máme teď, takže -10 °C a takřka jasné nebe s bílými horami kolem. Naproti tomu nejhorší je, když v létě mlha nad mořem zaleze do fjordů a zůstane tam trčet několik dnů.

Hádám, že žijete v Longyearbyenu. Jak to tam vypadá s kanalizací, vodovody, horkovody, topením a tak dále? Jaké je zhruba měsíční nájemné? A jak u Vás v Longyearbyenu vypadají měsíční platy?

Zdejší elektrárna je poháněna uhlím z jediného dolu, který se v Longyearbyenu nachází. Taktéž produkují proudovou i teplou vodu, která se do města a po městě distribuuje pomocí potrubí. Rovněž tu máme vodní nádrž s vodou, která je vyčištěna před příchodem do domů. A o vytápění se také stará elektrárna (dálková distribuce).

Nájemné je v Longyearbyenu poměrně vysoké, byt o ploše 100 metrů čtverečních může měsíčně stát plus mínus 10 až 12 000 norských korun (tj. cca 29 až 35 000 Kč) s tím, že ty samé bytové prostory mohou být prodány za 2 až 3 000 000 norských korun (tj. cca 6 až 9 000 000 Kč). Měsíční platy se pak pohybují kolem 30 až 50, 60 000 norských korun (tj. cca 87 až 145, 175 000 Kč).

Když jsem dělal rozhovor s Bradem Nelsonem, meteorologem a lovcem bouří z Minnesoty, řekl nám, že meteorologové ve Spojených státech měsíčně vydělají až okolo 8 300 dolarů (asi 70 000 norských korun neboli cirka 200 000 Kč). Mohu se Vás zeptat, kolik cca vydělá norský meteorolog?

Můj plat je pravděpodobně poloviční.

Kam Špicberčané razí za odpočinkem? Kupříkladu Islanďané, alespoň co jsem se dočetl, často jezdí do Španělska.

Hodně lidí také volí Španělsko či nějakou jinou zemi při Středozemním moři, ale taktéž je relativně dost těch, kteří letí do Thajska. Jen pro zajímavost – největší etnickou skupinou v Longyearbyenu, hned po Norech, jsou Thajci.

Vy jako meteorolog, jste spokojený s podmínky nabízenými longyearbyenským (špicberským) počasím? Pokud byste si mohl vybrat jakékoliv místo, kde byste mohl pracovat jako meteorolog, jaká by byla Vaše volba? A proč?

Jsem velmi spokojený s troposférickými podmínkami tu na Špicberkách, nabízí jak náročné, tak i poklidné dny, a to bych neměnil ani za vše. Když jsem byl mladší, dokázal jsem si představit, že jsem počasolog v nějaké teplé zemi, ale teď už ne 🙂

Chtěl byste něco vzkázat Čechům?

Vítejte na Špicberkách, v zemi chladných pobřeží! Název Svalbard (Špicberky) se datuje už od prvních dnů, od doby Vikingů. Sval ve starověké norštině znamená chladný a bard znamená hranu nebo pobřeží.

Toť vše 🙂

Několik fotek zachycujících život na Špicberkách můžete nalézt zde.