Sebastian Balders, člen společnosti známé jako Deutscher Wetterdienst (DWD), která je německou verzí nám dobře známého Českého hydrometeorologického ústavu, není jen obyčejný meteorolog. Je to totiž nejmladší počasolog (a člověk), který kdy navštívil pól chladu – ruský Ojmjakon, nejchladnější permanentně osídlené místo na planetě Zemi.

Sebastiane, než začneme mluvit o Tvé pouti na Sibiř, mohl bys ve stručnosti shrnout, jak jsi se stal členem Deutscher Wetterdienst? Zajímalo Tě počasí (meteorologie) už za útlého věku – tak jako většinu meteorologů?

Zdravím Kamile a díky za rozhovor. Dění v troposféře jsem začal sledovat v 15 letech a v Deutscher Wetterdienst jsem se vyučil jako pozorovatel počasí. Později jsem se vrhl na studium meteorologie.

Teď tedy k věci. Nejsi jen profesionální meteorolog, jsi také zkušený cestovatel a fotograf. Avšak, jak už bylo úvodem zmíněno, nejzajímavější (nejdůležitější) je to, že jsi nejméně starý člověk, jenž kdy vstoupil na půdu pólu chladu, kterým je onen sibiřský Ojmjakon. Byl právě tohle důvod pro Tvou výpravu do tohoto zákoutí Ruska? Nebo to byl jen „bonus“?

Hlavním důvodem mé cesty uskutečněné v prosinci 2014 byla touha po poznání zdejších extrémních mrazů. Když jsem dorazil do cíle, starosta Ojmjakonu mě obdaroval certifikátem a pověděl mi, že jsem vůbec nejmladším návštěvníkem Ojmjakonu (v té době mi bylo 23 let). Zároveň jsem se stal 333. osobou, která se nohama dotkla Ojmjakonu.

Daleký sever, tedy lépe řečeno dálný severovýchod máš očividně rád, neboť někdy začátkem příštího roku plánuješ druhou exkurzi do metropole Sibiře – Jakutsku. Tentokrát asi s malou odbočkou do Verchojansku, další z nejchladnějších trvale obývaných lokalit na Zemi. Nedávno (v listopadu 2016) jsi mimo jiné navštívil severní partii Finska, kde se teploty pohybovaly okolo -20 °C. Znamená to, že preferuješ chlad (zimu) před teplem (létem)?

Zima je dle mého názoru nejlepším obdobím v roce, protože když je Vám chladno, jednoduše se více oblečete apod. Zkrátka proti chladu můžete bez problémů bojovat. S vysokými teplotami je to přesně naopak. Však co můžete dělat proti 35 °C? No nic moc, s výjimkou chůze téměř naostro a pití hodně vody toho nijak zvlášť robit nelze. Každopádně, procházení se po zamrzlých a sněhem posypaných jezerech je opravdu skvělý pocit (narážka na Finsko).

Zpět k Tvému putování do Ojmjakonu. Nebylo to komplikované? Mám tím na mysli, že žiješ v Německu a pokud se nepletu, přímé letecké spojení Německa s Ojmjakonem neexistuje. Takže má otázka zní: Jaká byla cesta? Jak byla dlouhá? Kolik ta sranda vlastně stála?

Ano, bylo to komplikované a vše jsem organizoval sám. Letecky jsem se, samozřejmě s přestupy, přes Jakutsk dopravil do malé osady Usť-Něra, odkud jsem následně sdíleným taxi vyrazil do Ojmjakonu (500 km, 11 hodin, 30 eur, tj. kolem 800 Kč). Jízda… Silnice byly velmi hrbolaté a tím nepohodlné. Upřímně bych tuto cestu už znovu neabsolvoval. Lety jsou v Jakutsku drahé, ale autobusy a taxíky naopak levné.

Na Sibiř (tj. trasa Jakutsk – Ojmjakon) si razil v prosinci, takže v první třetině meteorologické zimy. Není tedy překvapením, že Ti horko rozhodně nebylo. Například průměrná měsíční (prosinec 2014) teplota v Jakutsku byla rovna -39 °C s tím, že v minimu se jednalo až o -48 °C (23. prosinec). Ojmjakon byl ještě chladnější – v posledním měsíci roku 2014 nabídl v průměru -46 °C, přičemž 22. prosince bylo až -55 °C. S takto krutým mrazem jsem tu čest ještě neměl. Můžeš ho nějak popsat? Kupříkladu co dýchání – můj nos mě „pálí“ už při teplotách kolem -5 °C…

Toto je asi ta nejčastější otázka, kterou od lidí slyším – jak se v těchto teplotách dýchá. Musím se omluvit, jelikož odpověď nemám. Ten chlad je prostě víc bolestivý. Musíš to prožít sám!

Co Rusové? Jak ti bojují s teplotami okolo -40 až -50 °C? Například Jakutsk je poměrně dost velké město…

Zcela překvapivě, Rusové s tím žádné problémy nemají. Klasicky chodí do práce, do školy atd. Prostě normální každodenní život. Osobně jsem dokonce šel do obchodu při -42 °C. Tak jako tak, život je tu v zimě drsný a je to trochu nepříjemné mít na sobě tolik oblečení. Ale lepší než zmrznout.

V porovnání s Jakutskem je o poznání menší Ojmjakon v dosti horší situaci – žádné vodovody, žádné horkovody, zjevně ani žádná kanalizace… Jak tu lidé žijí? V létě tu musí být relativně příjemně – velmi dlouhé dny (v maximu až bezmála 21 hodin) a občas přes 25 °C. Ale co ty velmi kruté a tmavé zimy?

Tož v zimním období se toho v Ojmjakonu moc neděje. Nicméně Ojmjakon nabízí pracovní místa, která zaměstnají každého: učitel, elektrikář, dřevorubec a podobně. Život je tu velice jednoduchý (prostý, skromný), ale lidé jsou i tak vskutku šťastní a dobrosrdeční.

Teď mě jen tak mimochodem napadlo, kde vlastně místní nakupují potraviny? Mnoho obchodních center tu asi není…

V Ojmjakonu je supermarket, kde se dá sehnat vše potřebné. Samo sebou za vysoké ceny, poněvadž se sem musí všechno dovážet.

V Ojmjakonu se nachází profesionální meteorologická stanice. Zabrousil si do ní? Pokud ne, proč? Jestli ano, jaké byly Tvé pocity?

Vlastně tu existují dvě meteorologické stanice. Ta oficiální spadající pod Světovou meteorologickou organizaci (WMO) leží v obci Tomtor (zhruba 30 km jihovýchodně od Ojmjakonu), ale nazývá se Ojmjakon. Ta druhá, která se nalézá přímo v Ojmjakonu, je neoficiální a její data se nezveřejňují. Osobně jsem nakoukl do meteorologické stanice v Tomtoru a musím říct, že to tam mají opravdu na úrovni! Popravdě jsem byl překvapen.

Teďka možná krapet hloupá otázka, ale můj zakrslý sojčí mozeček není moc výkonný: Je Ojmjakon připojený k internetu?

Ojmjakon má omezený a velmi velmi pomalý internet ve škole. Většinou se tady internet nevede. Upřímně – neškrtl jsem si ani s mobilním připojením.

V Ojmjakonu, při teplotách v okruhu -54 °C, jsi chvíli (necelou minutu) pobyl na čerstvém vzduchu jen v kraťasech a ještě si k tomu skočil do sněhu. To jsi otužilec, nebo Ti úplně hráblo?

Byl to jen vtip. Takto spoře oděni můžete být venku asi tak 1 minutu. Poté přestanete cítit Vaše svaly a tak nějak zmrznete.

Menší mimotématovka (off topic): Brad Nelson, meteorolog a lovec bouří z Minnesoty, nám řekl, že průměrný měsíční plat amerického meteorologa se může nacházet až v sousedství 200 000 Kč (tj. asi 7 400 eur). Nechceš nenápadně prásknout, jak jsou na tom v tomto ohledu němečtí počasologové?

Těžká otázka. Záleží na zkušenostech, ale platy tu tak špatné nejsou 😉

Pokud bys dostal nabídku práce meteorologa na Sibiři, ať už v Jakutsku či v Ojmjakonu, jaká by byla Tvá odpověď? A proč?

Rád bych pozoroval počasí na letišti v Jakutsku. Myslím, že by to mohla být zajímavá zkušenost. Ale nikdy bych to nechtěl dělat věčně.

Blíží se nám Vánoce. Jaké by bylo Tvoje největší meteorologické přání k Vánocům?

Bílé Vánoce, jak jinak! Ve střední Evropě jsou tak raritní a naposledy se opravdu bílé Vánoce konaly v roce 2010. Nemám rád bouřlivé počasí!

Chtěl bys něco vzkázat Čechům?

Je pro mě vždy zajímavé prohlédnout si seznam nejchladnějších míst v Česku, máte některá docela pěkná údolí a chladná místa.

Dobrá, Sebastiane, tož to bychom asi měli všechno. Ale pokud chceš ještě něco dodat, můžeš.

Díky za rozhovor Kamile. Ještě bych jen něco rád řekl Čechům: Jděte v zimě ven a pociťte ten chlad! Pokud Vám bude zima, máte špatné oblečení!

Kamil SOJKA & Sebastian BALDERS

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz