Teď (na chvilku) pojďme mluvit čistě o počasí. Tvoje město se nachází na 40. severní rovnoběžce, jinými slovy hrubým odhadem 1 000 km (621 mil) „pod“ Prahou, českou metropolí. Ale zatímco Praha, kde pozorování počasí začalo v roce 1775, nikdy nenaměřila méně než -27,6 °C (-17,7 °F, 1. března 1785), New York City, konkrétně stanice v Central Parku, 9. února 1934 zaznamenalo -26,1 °C (-15 °F). Takže absolutní minima jsou v podstatě identická, navzdory rozdílné zeměpisné šíři. Ale New York City má mnohem více stanic, je tím pádem řečených -26,1 °C (-15 °F) opravdovým absolutním minimem?

Pro New York City, ano, -15 °F neboli -26,1 °C je vskutku absolutním minimem od doby, co v Central Parku odstartovalo oficiální měření. Nicméně máme tu mnoho dalších meteorologických stanic, které působí jako oficiální pozorovací body, ať už se jedná o letiště nebo třeba školy. Samo sebou, v závislosti na přesné geografické poloze bude každá stanice evidovat jinou teplotu, a proto bude hlásit jinou nejnižší a nejvyšší denní hodnotu. Ilustrace: Central Park mohl registrovat těch -15 °F, ale mimo oblast Manhattanu, dejme tomu na letišti J. F. Kennedyho, mohlo klidně být -14 °F. Jinými slovy, umístění oficiální měřící stanice dokáže sehrát důležitou roli v podobě naměřených hodnot. Není to prostě tak jednoduché.

Jakýmisi příklady mohou být i extrémy pro Vánoce (24. prosinec): New York City-Central Park v roce 1983 tečoval -14,4 °C (6 °F) a roku 2015 dosáhl na 22,2 °C (72 °F), Praha-Klementinum v letopočtu 1870 slétla k -20,3 °C (-4,5 °F) a v ročníku 1977 hostila 12,9 °C (55 °F). Jak můžeme vidět, New York City je pružnější…

Domnívám se, že právě newyorská geografická poloha je na rozdíl od té pražské důvodem, proč je mé město náchylnější k extrémnějším výkyvům teplot a obecně k různým variacím počasí. Do New York City se relativně snadno dostanou různé typy vzdušných hmot, místo jejich původu pak samozřejmě dokáže výrazně promluvit do charakteru počasí. Silná teplá fronta z našeho (amerického) jihu může do New Yorku přinést mírný vzduch z Mexického zálivu, to jsme viděli na Štědrý den 2015, kdy nám bylo naděleno až těch 22 °C. Nebo, naopak, můžeme klidně být svědky invaze chladného arktického vzduchu (jako teď), pokud například polární tryskové proudění zaútočí na severovýchodní pobřeží Spojených států amerických. Zkrátka je k dispozici xtero cest, jak se může zformovat dané chování newyorského počasí. A to vše zásluhou naší jedinečné polohy!

Když se řekne New York, většina pozemšťanů (včetně mě) vidí mrakodrapy, možná lépe řečeno Manhattan. Ale velkoměstský New York není jen o vysokých budovách. Jakožto meteorolog, vidíš nějaké odlišnosti na newyorském počasí? Je, dejme tomu, Manhattan teplejší než Queens? Mým skromným názorem je, že Manhattan je nejméně slunnou partií Tvého města, a to proto, že je domovem mnoha mrakodrapů, které plodí stín. Hódně stínu.

Jeden by si myslel, že kvůli mnoha „stínícím“ vysokým budovám a mrakodrapům je Manhattan chladnější než jiné části New York City. Ve skutečnosti to však pravda není. Pravda je taková, že zákoutí New York City ležící mimo Manhattan jsou chladnější než on sám, může za to fenomén, který určitě dobře znáte – městský tepelný ostrov. Ostrovní Manhattan sestává především z betonu a dlažby, tedy z materiálů, které udržují (znásobují) teplo. Vnější sektory New York City, jako můj rodný Queens, jsou bohatší na vegetaci (nejen v parcích), která umožňuje snadnější únik tepla než je tomu v případě Manhattanu. Silnice, budovy, dlažba, toto vše v sobě zadrží teplo a během noci jej pomalu uvolňuje, což logicky vede k tomu, že teploty na Manhattanu bývají mírnější neboli vyšší než ve vnějších čtvrtích jako Queens. V letních měsících je bezesporu vliv tepelného ostrova nejintenzivnější, vyšší poloha slunce spolu s jeho relativně dlouhým pobytem na obloze Manhattanu dodá o poznání více tepla než v měsících zimních, kdy jsou dny poměrně krátké.

Meteorologická stanice v Central Parku je úplně automatizovaná (bez asistence), nebo je v rukách meteorologů? Pokud je někdo normálním člověkem (tj. ne meteorologem), může tuto stanici navštívit? Stalo se někdy, že někdo poškodil (či čmajznul) měřící přístroj(e)?

Tato meteorologická stanice sice je plně automatizovaná, ale naprosto překvapivě je udržována a kontrolována trénovaným počasologem. Snad nebudu lhát když řeknu, že se ještě nikdo nepokusil něco ukrást nebo zničit. Navíc, stanice v Central Parku je oplocená a tudíž veřejnosti nepřístupná.

Jaký je reálný počet všech meteostanic na území New York City? Předpokládám, že u Vás není jen ono pověstné trio (Central Park, JFK, LaGuardia).

No, oficiálně v New York City sídlí právě tyto tři stanice (v Central Parku, na letišti J. F. Kennedyho a na letišti LaGuardia), nicméně jinak je tu nespočet, opravdu nespočet dalších osobních meteostanic, jež jsou ale spíše považovány za neoficinální.

Mohl bys nám prozradit největší newyorské extrémy? Jmenovitě:

Absolutní minimum: -15 °F (-26,1 °C), 9. února 1934.

Absolutní maximum: 106 °F (41,1 °C), 9. července 1936.

Nejdeštivější den: 11,17 palce (284 mm) srážek napršelo za 24 hodin mezi 8. až 9. říjnem 1903.

Nejdeštivější rok: New York City se nejextrémnějšího dvanáctiměsíčního přídělu vláhy dočkalo v roce 1983, když jsme obdrželi celkem 80,56 palce (2 046 mm) srážek.

Nejsilnější sněhová pokrývka: Největší zaznamenaná sněhová bouře nastala 11. a 12. února 2006, dohromady napadlo 26,9 palce (68 cm) sněhu.

Nejsilnější náraz větru: 78 mph (126 km/h), Central Park, 2. prosince 1974.

Jaké je Tvé nejoblíbenější počasí? Mou odpovědí by bylo slunečno s teplotami okolo 23 °C (73 °F) a zataženo/mlhavo se sněžením/mrznutím, v závislosti na roční době.

Osobně miluji sníh a takové ty jakoby staromódní sněhové bouře v průběhu zim. Je fakt fascinující sledovat a krásné vidět, jak je vše pokryto bílou peřinou (tedy pokud zrovna nemusím jít ven a ještě v tom řídit!). Taktéž si užívám pěkné slunné dny s teplotami blízko 80 °F (27 °C) a nízkou vlhkostí, čisté modré nebe v letních měsících potěší.

Pokračování příště.

Několikero fotek zachycujících NYC naleznete zde.