V sobotu 17. září roku 2011 nad Evropou mnoho významných tlakových útvarů k vidění nebylo, menší výjimkou byly pouze Britské ostrovy, kde počasí ovlivňovala tlaková níže, která srazila tlak pod 1000 hPa (například skotské město Aberdeen zaznamenalo pokles na 996 hPa). Trochu jiná situace panovala u kanadského ostrova Newfoundland a přilehlého sektoru poloostrova Labrador, kde byla k vidění výraznější cyklóna, v jejíž středu klesal tlak až k 960 hPa. Španělsko, Itálie i Balkán hlásily v tento den letní až tropické počasí: Valencia 29°C, Jerez de la Frontera 32°C, Catania 31°C, Neapol 31°C, Řím 36°C, Benátky 29°C, Rijeka 31°C, Záhřeb 28°C, Osijek 30°C, Larisa 34°C, Bělehrad 31°C a třeba srbský Banatski Karlovac 31°C (chorvatský Karlovac 30°C).

Velmi teplo nicméně bylo také v metropoli Bosny a Hercegoviny, kde se rtuť teploměru vyšplhala až na 32°C. Tato hodnota byla v rámci 17. září rekordní a něco podobného se povedlo též předcházejícímu 16. září, jež se zastavilo až na 31°C. Září 2011 si však připsalo více nových zápisů – 4. září až 34°C, 10. září rovněž až 34°C, 11. září až 35°C, 12. září opět až 34°C a 13. září až 33°C. Nejžhavější den devátého měsíce pochází z neděle 8. září letopočtu 1946, kdy Sarajevo zaznamenalo až 38°C. Hned v pondělí 9. září ale ještě bylo až 37°C.

Příliv horka, který v jihovýchodní Evropě odstartoval v úvodu tohoto týdne, by mě balkánské země včetně Sarajeva provázet až do pátečního dne, poté by se mělo začít ochlazovat. Největší a zároveň hlavní město poměrně hornaté Bosny a Hercegoviny očekává do víkendu maxima okolo 33 až 36°C, díky čemuž by měly padat nové teplotní rekordy. Na aktuální dny se vztahují tyto záznamy:

17. září 32°C (2011)
18. září 32°C (1986)
19. září 32°C (1943)
20. září 33°C (1987)

Už ve středu se Sarajevo dočkalo přepisu svých meteorologických dějin, neboť na 16. září připadalo 31.9°C z roku 2011 – letos bylo maximem až 33.7°C.

Letošní září je v Sarajevu zatím proměnlivé. Hned v úterý 1. září se teplota vzduchu zastavila až na rekordních 35°C (denní součet se od dlouhodobého průměru odchýlil o +7°C), mezi středou 2. zářím až pátkem 4. zářím se nejvyšší denní teploty pohybovaly v rozmezí od 31 až 33°C, první zářijový víkend stáhl maxima k 23 až 25°C a v pondělí následovalo citelnější ochlazení, které nedovolilo vzduchu se pohřát na více než 17°C (v minimu 12°C). Ještě větší zima pak byla ve čtvrtek 10. září, to se obyvatelé bosnohercegovinského velkoměsta nedočkali více než 16°C. Od pátku už se ale zase začalo oteplovat – v závěru pracovního týdne 22°C, v sobotu 26°C, v neděli a v pondělí 29°C a v úterý už tropických 32°C (v sezóně 1987 doneslo 15. září až 35°C).

Jen pro zajímavost a mimo téma: V oblasti Alp, hlavně těch švýcarských a rakouských, byl ve středu k vidění výraznější tlakový gradient a jako obvykle ho při tomto typu teplého proudění pocítil rakouský Patscherkofel, známá lyžařská oblast nalézající se v nadmořské výšce od plus mínus 900 m.n.m. do více než 2 200 m.n.m. Nedaleký Innsbruck, který je situován v nadmořské výšce kolem 570 m.n.m., byl také omýván nepříjemným větrem – ve středu odpoledne dosahoval v nárazech rychlosti 21 až 23 m/s (76 až 83 km/h). O přibližně 7 km dále směrem na jihovýchod na tom byl vršek Patscherkofelu o poznání hůře – na zdejší meteorologické stanice umístěné v nadmořské výšce kolem 2 225 m.n.m. byly hlášeny poryvy větru o tempu 40 až 43 m/s (144 až 155 km/h) s tím, že stabilní rychlost proudění odpovídala 30 m/s (108 km/h). Teplota vzduchu přitom dosahovala 7°C, teplota pocitová tak odpovídala cirka -1°C.

Loňské 16. září bylo na Patscherkofelu klidné, protože počasí ovlivňovala rozsáhlá oblast vyššího tlaku vzduchu se středem u Pobaltí. Vítr byl jen slabý až mírný, po většinu dne nepřesáhl 3 m/s (11 km/h).

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz