Tak Štědrý den nakonec v Česku na sněhu byl, jen ne úplně všude a hlavně se nejednalo o Štědrý den prosincový, nýbrž lednový čili ortodoxní. Zimní 6. leden hlásila také Praha, kde leželo kolem 3 až 8 cm sněhu, v závislosti na konkrétním místě. Brno na tom bylo se svými 5 cm sněhu obdobně a prakticky stejné podmínky panovaly také v Ústí nad Labem. Na Lysé hoře ležely na tříkrálové (či ortodoxně štědré) ráno 3 cm sněhu – to je sice o krapet více než v úterý, avšak stále méně než v nížinatém Brně, Ústí nad Labem, Praze či jiných městech. Vršek Milešovky registroval 6 cm sněhu – v Karlových Varech (letištní stanice) to přitom bylo 9 cm sněhu. I v takové Peci pod Sněžkou bylo o středeční jitro méně sněhu než v Brně či Praze 9, a to 4 cm.

Do evropského srdce začal už v úterý postupně natékat teplejší vzduch z Atlantického oceánu, tento přísun však zatím nebyl nijak rázný, takže teplejší vzduch ještě neměl šanci z „mísovitého“ Česka (hranice České republiky jsou v podstatě tvořeny horami, přičtou-li se k tomu nížiny uvnitř země, jde svým způsobem o jakousi „mísu“) vytlačit masu chladnějšího vzduchu, a to samozřejmě kvůli tomu, že chladný vzduch je oproti tomu teplému těžší. Oteplení v dalších dnech je nicméně jisté, jak výrazné a jak dlouho bude trvat se ale ještě uvidí. Například model GFS není ze zimního pohledu úplně nejhorší…

Teď už se vydejme na sever Evropy. Zde totiž 6. leden zápornou razancí vůbec nešetřil – v některých místech klesala rtuť teploměru až k -40 °C. Na řecké Krétě naopak překročila 23 °C, starý kontinent byl tedy teplotně poměrně dost pestrý. Ale zpět na sever.

Řekne-li se ve světě mezinárodního ledního hokeje Suomi, je ihned jasné, o koho se jedná – o Finsko. Právě v zemi tisíců jezer byly v polovině tohoto pracovního týdne naměřeny nejnižší teploty, a to třeba v lokalitě známé jako Pokka.

Pokka patří k nejsevernějším vesnicím Finska a natrvalo se zapsala do finských meteorologických dějin. Proč? Koncem ledna 1999 zde bylo zaznamenáno rekordních -51.5 °C, jedná se o historické teplotní minimum celého Finska. Letošní svátek Tří králů zde rozhodně takto ledový nebyl, přesto ale moc nezahřál – hned po půlnoci -29 °C, v 6 hodin ráno -36 °C, v pravé poledne -38 °C a kolem 16. hodiny až -39 °C. V úterý 6. ledna 2015 bylo hlavním tématem dne citelné oteplení, kdy se z ranních -34 °C stalo večerních -8 °C.

Tuhá zima ale doprovázela i řadu jinou koutů evropského severu, namátkou konkrétně tyto (stav v 15 hodin):

Muonio, Finsko (253 m n. m.): -39 °C
Karesuando, Švédsko (330 m n. m.): -38 °C
Nikkaluokta, Švédsko (468 m n. m.): -38 °C
Kvikkjokk, Švédsko (320 m n. m.): -38 °C
Kiutaköngäs, Finsko (160 m n. m.): -36 °C
Murmaši, Rusko (48 m n. m.): -35 °C

Finsko bylo vlastně nejchladnější zemí Evropy, na celém jeho území se středeční popolední teploty pohybovaly okolo -20 °C až -35 °C. Metropolitní Helsinki byly ráno i po obědě na -20 °C až -22 °C. To je věru dost (resp. málo), na zrod rekordu to ale nestačilo, protože v roce 1987 si 6. leden připsal až -28 °C.

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz