Začněme menším skandinávským kvízem: Kolik čistokrevných teplých front přešlo přes Finských záliv v údobí od 1. do 31. října 2016?

A) 0

B) 1

C) 3

Čára instability se v polovině druhého listopadového pracovního týdne (tj. 9. listopadu) zjevila nad rozhraním Baltského moře a Botnického zálivu. Jmenovitě ve švédském Stockholmu byla doprovázena neagresivním jihovýchodním vánkem. Tento vánek měl však přísnou minulost – jednalo se de facto o vzduch mající původ v prochlazeném Rusku, který se nejen zásluhou nemalé oblasti vyššího tlaku vzduchu dostal až do největšího města Švédska. Výsledek? Sněžilo, až to samotné Švédy zaskočilo.

Jak už před několika dny uvedli naši švédští kolegové (tj. meteorologové ze Švédského hydrometeorologického ústavu), jednalo se o nanejvýš sváteční událost:

Přímo ve Stockholmu (u observatoře sledující chování troposféry už od začátku 20. století, konkrétně od r. 1905) bylo ve čtvrtek ráno zjištěno, že výška napadaného sněhu odpovídá 39 cm. To se tu předtím ještě nikdy nestalo (před r. 1905 samo sebou možná ano, ale chybí přímé důkazy) – šlo o vůbec nejbohatší sněhovou nadílku ve smyslu všech dosavadních 111 listopadů. Jinými slovy – čtvrtek 10. listopadu 2016 se stal na sníh nejbohatším dnem 11. měsíce za posledních 111 let.

Předchozím nejlepším sněhovým výkonem stockholmského jedenáctého měsíce bylo 29 cm (listopad 1985 a 2004), o rovných 10 cm byl tím pádem tento počin zdolán.

Ve středu (tj. 9. listopadu 2016) ráno leželo ve Stockholmu 21 cm sněhu – do následného jitra tedy přibylo dalších 18 cm sněhu. To je dost, avšak mezi 5. až 6. listopadem 1921 přibylo 20 cm sněhu – v sobotu (tj. 5. listopadu 1921) ráno 0 cm sněhu, o 24 hodin později 20 cm sněhu. V tomto případě jde o vůbec nejvyšší listopadový přírůstek sněhu všech dob (tj. 1905 – 2016).

Höglekardalen poblíž jezera Storsjön (cca 500 km severozápadně od Stockholmu) sice leží o pár set metrů výše než Stockholm, nicméně nic to nemění na tom, že tu v úvodu středy pobývalo 88 cm sněhu – přemožen 2. listopad 2006 a jeho 66 cm sněhu (9. listopad 2016 se tedy stal na sníh nejbohatším dnem třetí třetiny podzimu, monitorování tu probíhá od r. 1962).

Ačkoliv se ve Švédsku konalo více sněžných rekordů, tyto stačí. Skončeme tedy tam, kde jsme začali – správnou odpovědí je 0 (převládající vliv mohutné výše, okluzních front však bylo něco kolem 5).

Kamil Sojka

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz