Na záběrech z družice Meteosat pořízených během sobotního jitra nejvíce vyčnívalo trio bouřkových polí – jedno nad Velkou dunajskou (zastarale uherskou) nížinou, druhé nad horami vlastněnými Bosnou a Hercegovinou a přilehlou Černou Horou a třetí nad Jaderským mořem a jeho východním sousedstvím, kterým je v tomto případě myšleno výhradně Chorvatsko. Matkou všech těchto třech soustav masivní kupovité oblačnosti byla tatáž oblast nízkého tlaku, jejíž srdéčko tepalo kdesi nad pomezím Bosny a Hercegoviny a Chorvatska. Nebýt tato partie Evropy terénně tak proměnlivá, nejspíše by bouřková aktivita vypadala jinak.

Ačkoli balkánská srážkoměrná síť kdovíjak hustá není, mimo jiné právě kvůli členitosti terénu, jeden „úlovek“ by se našel. A postaral se o něj srážkoměr v Šibeníku.

Tento kout chorvatského světa se srážkovým bohatstvím dozajista chlubit nemůže, přinejmenším ve smyslu právě probíhající dvanáctiny roku bez sebemenších pochybností. Jejím průměrem vycházejícím z letopočtů 1949 a dále je možná nějakých 50 mm, nicméně v posledních letech tato hranice dosažena nebývá. Například v poslední pětici červnů (2013 až 2017) v Šibeníku napršelo přibližně 170 mm srážek, na každý měsíc proto připadá statisticky podprůměrných 34 mm srážek. Nejpasivnější byl v tomto ohledu červen loňský, poněvadž zůstal pod metou 10 mm srážek. Ještě co se teplot týče – průměrem 24 °C, základnou 10,1 °C a stropem 35,3 °C. Totálním minimem jest 8,3 °C (9/1956), naopak totálním maximem jest 37,6 °C (25/2007).

Zahajovací třetina letošního meteorologického léta bude v Šibeníku srážkově nadprůměrnou. A to i v případě, že následujících plus minus 20 dní nepřinese ani kapku (měřitelné množství srážek). Důvodem je jedna ze sobotních ranních bouřek, jejíž trajektorie vedla přesně přes šibenické teritorium. Vlastně se jednalo o milimetrovou záležitost, jelikož byla přímo zasažena i šibenická meteorologická stanice. Díky tomu je známo, že šibenickou půdu spláchlo 77 mm srážek.

S takto srážkoplodnými bouřkami se šibenický lid do konfrontace moc často nedostává. Příkladem v červnech stávajícího tisíciletí a pozdních 90. let 20. století (tj. v červnech 1996 až 2017) lze nejproduktivnější bouřkovou činnost nalézt v roce 2009, jmenovitě hned zkraje měsíce, kdy vybouřilo nějakých 55 mm srážek. Další „padesátimilimetrovou“ bouřku možno spatřit v červnu 1998 a 1999. Alespoň na základě slov šibenického meteodeníku.

Čili sečteno a podtrženo, Šibeník v sobotu 9. 6. 2018, hned v ranních hodinách, hostil srážkami nejnabytější červnovou bouřku za uplynulých 22 let, ne-li více.

V jiných krajích Chorvatska počátek soboty srážkami neokouzlil:

Split-letiště (40 km jihovýchodně od Šibeníku): 10 mm

Split-město (50 km jihovýchodně od Šibeníku): 10 mm

Zadar-letiště (60 km severozápadně od Šibeníku): 14 mm

Zadar-město (70 km severozápadně od Šibeníku): 15 mm

Knin (40 km severovýchodně od Šibeníku): 16 mm

PS: Ledobití ve slovinském městě Črnomelj: https://www.youtube.com/watch?v=fYMe8UfxLbU