Nejdříve jen stručně o velmi mrazivém středečním odpoledni ve Skandinávii: V obci Kautokeino ležící na severu Norska (cca 1 160 km severovýchodě od Oslo) bylo ve 13 hodin -41,2 °C. Takováto kosa už tady dlouho nebyla, naposledy tu hranici -40,9 °C pokořili na začátku r. 2014, konkrétně v pondělí 20. ledna, kdy bylo v 7 hodin naměřeno rovných -41 °C. Jednalo se o denní minimum. V rámci třetího tisíciletí a ve smyslu 4. ledna se jednalo o premiérových -40 °C a méně.

Vskutku silný mráz byl mimo jiné pozorován také v relativně nedaleké vísce Karasjok, jejíž teploměr ve 13 hodin hovořil o -40,4 °C. Ještě větší ledárna zde byla ráno, když kolem 4. hodiny rtuť teploměru poklesla až k -41,6 °C. Nicméně ve čtvrtek 7. ledna 2016 se tento kout Norska dočkal až -42,4 °C.

Sněží, sněží, pěkně sype… Přesně tak to v polovině tohoto „novoročního“ pracovního týdne vypadalo na mnoha místech Česka, a to i v nejnižších polohách. Důvodem byla tlaková níže migrující ze Skandinávie přes Pobaltí, Polsko a Bělorusko do Ruska (trasa jejího středu). Ta k nám přivedla na návštěvu jak chladnější (a živější) severozápadní proudění, tak i srážky, jež byly díky nevelkým teplotám sněhové ve všech polohách – kupříkladu v Mostě napadly 2 cm sněhu, Praha byla o nějaký 1 cm lepší, Brno bylo de facto rovno Mostu, Ostrava lehce zaostávala za Brnem (ráno/dopoledne)… Pravda, nížiny pamatují mnohem lepší zimní podmínky, hory si ale dosti přilepšily a minimálně v několika nejbližších dnech o sníh rozhodně přicházet nebudou.

Nyní se vydejme do nepříliš vzdálené minulé přítomnosti, jmenovitě do pondělí 2. ledna, neb na svátek Kariny byly za oceánem k vidění nějaké ty sněžné rekordy:

Město St. John (Newfoundland, Kanada) hlásilo po 20. hodině 29 cm sněhu. To na překonání totálního maxima z r. 1959, jež činí 89 cm, dozajista nestačilo, avšak jeden záznam zdolán byl – dne 2. ledna 1981 tady napadlo 22 cm (přesně 21,6 cm) sněhu, letošní 2. leden donesl 26 cm, což je více. Dohromady bylo pozorováno něco okolo 20 mm srážek, 2. leden 1978 byl v tomto ohledu snaživější (32 mm).

Bismarck (Severní Dakota, Spojené státy) byl na startu právě probíhajícího týdne na 135 cm (53,1 palci) sněhu. Ne, o výšce souvislé sněhové pokrývky řeč není. Toto číslo vyjadřuje celkovou akumulaci sněhu od startu aktuální sezóny. Aj, jak by řekli Moravané, s rezervou to stačilo na překonání sezóny 1993/1994, v níž bylo v Bismarcku do 2. ledna naakumulováno 125 cm (49,3 palce) sněhu. Nicméně, do zdejšího meteorologického světa udělala díru i samotná tloušťka přírodního sněhobílého koberce, když pondělních 53 cm (21 palců) ustanovilo nové lednové maximum. Nejzasněženější byl Bismarck v únoru 1979, kdy byl přikryt až 71 cm (28 palci) sněhu.

Nejmenované lyžařské středisko situované severně od města Whitefish (Montana, Spojené státy) je v tétoroční sezóně už na 384 cm (151 palcích) sněhu – zisk 3. místa. Na 2. místě je sezóna 1998/1999 (391 cm neboli 154 palců) a 1. místo náleží sezóně 1996/1997 (531 cm čili 209 palců).

Tak to by asi stačilo.

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz