SPECIÁL: ROZHOVOR S IRÁČANEM O 50°C VEDRECH

17.8.2015 9:42 | Autor: Jan Horák

Už hned 1. srpen byl tropický, a to zásluhou Dobřichovic a jejích 30.5°C. Následný 2. srpen byl velmi žhavý na západě a severozápadě Čech – Mostecko či Plzeňsko hlásilo 30 až 31°C. V pondělí 3. srpna se již tropy rozšířily po celé české zemi a nejvíce znepříjemňovaly život na východě Čech, konkrétně v Ústí nad Orlicí, kde se postaraly o necelých 33°C. V úterý 4. srpna byly hlášeny první Celsiovy pětatřicítky, a to například v Dobřichovicích či v Doksanech. Středa 5. srpna, čtvrtek 6. srpna, pátek 7. srpna, sobota 8. srpna, neděle 9. srpna, pondělí 10. srpna, úterý 11. srpna, středa 12. srpna, čtvrtek 13. srpna a pátek 14. srpna – ve všech těchto dnech se maxima držela okolo 33 až 38°C.

Tyto teploty jsou ve střední Evropě nemístné, někde jsou však na tom ještě o dost hůře. Jedním z takovýchto „někde“ je mimo jiných Irák, kde musejí snášet až padesátistupňová vedra. Pokud Vás zajímá, jak v těchto podmínkách může vůbec někdo žít, nejste sami. Smysluplná odpověď na tuto otázku ale může přijít pouze ze strany samotných Iráčanů, takže zbývalo jen jedno – dotázat se jednoho z nich. Tím jedním byl člen iráckého meteorologického týmu, konkrétně pan Muataz Mohammed Hussein (31 let) a s odpovídáním na středoevropské otázky ani chvíli neváhal. Zajímá-li Vás tedy něco o iráckém světě počasí a jeho běžném životě, je pro Vás připraven následující rozhovor, který je samozřejmě vedený ve srozumitelné řeči, tj. bez odborných výrazů:

U nás v České republice se nejvyšší odpolední teploty během letních měsíců povětšinou zdržují někde mezi 20 až 28°C. Letošní léto však bylo trochu abnormální, neboť přineslo několik tropických vln (nejvýraznější přišla v srpnu, kdy nás po dobu nějakých dvou týdnů sužovaly teploty okolo 33 až 38°C), což ještě více zhoršilo problémy se srážkovým deficitem, který byl rovněž synonymem této letní sezóny. Nejvyšší zaznamenanou hodnotou v Česku v období od 1. června do 29. července bylo 39.2°C, ale v sobotu 8. srpna jsme se dočkali čtyřicítky – nedaleko Prahy bylo naměřeno 40.0°C. Maxima překračující 35°C jsou v Česku extrémní a působí pouze komplikace, takže první otázka je zcela na místě – u Vás v Iráku bylo v červnu, v červenci (a v srpnu) mnohem hůře, protože Vás povětšinou provázely teploty okolo 43 až 48°C, občas dokonce kolem 49 až 52°C. Jak můžete žít v těchto těžkých podmínkách? V neklimatizovaných budovách musí být příšerně, nemluvě o centrech měst…

Hned na začátek Vám musím říct, že na Vás tak trochu žárlím, neboť žijete v zemi, kde je 35°C považováno za příliš moc (směje se). Neberte samozřejmě má slova vážně, dělal jsem si pouze srandu – v Iráku pro to máme speciální výraz, a to „blafya“ [blafija]. Teď už vážně. V Iráku jsou léta pokaždé velmi horká, takže Iráčané jsou na teploty přes 40°C zvyklí, situace se nicméně zhoršuje. V dřívějších letech se maximální teploty naměřené během léta pohybovaly okolo 47°C, ale v posledním desetiletí se poměrně často stává, že rtuť teploměru stoupá k 50°C či ještě výše. Důvod tohoto faktu zatím nebyl přesně specifikován, domníváme se však, že jde o výsledek nedávné války, při níž došlo k dalšímu úbytku vegetace a rozšíření pouště. K tomu je nutné připočíst srážkově chudé zimy. Co se chlazení budov týče – většina Iráčanů používá namísto klasické klimatizace chladič vzduchu (pozn.: chladič vzduchu vypadá následovně: chladič vzduchu ), a to hlavně z finančních důvodů (je mnohem levnější). Dalším důvodem je, že chladič vzduchu nevyžaduje takové množství elektrické energie jako klasická klimatizace – jak zajisté víte, v Iráku jsou v letních měsících časté výpadky proudu právě z důvodu přetížení elektrických sítí, což je výsledkem ohromného množství chladících zařízení – při dlouhých několikahodinových výpadcích jde pak o velký problém. Ve veřejných prostorách jsou zase rozšířené rozprašovače vody.

A co počítače? Při takto vysokých teplotách, jaké v Iráku v létě panují, se přeci musejí neustále přehřívat…

Ano, lidé si občas stěžují na to, že se jim počítače pod vlivem veder hroutí, ale většinou v tomto ohledu žádné problémy nejsou. V obecném smyslu se fungování počítačů odráží na teplotě v domácnostech a kancelářích, například já osobně používám notebook v práci i mimo ni a žádné problémy nemám. Na co však musím poukázat jsou mobilní telefony, obzvláště ty moderní – tento druh elektroniky už naše irácké letní klima snáší hůře, mobily se zahřívají a často jsou dost pomalé…

Ve středu 15. července se velkoměstská Basra dočkala až 51.7°C (letištní meteostanice). V červnu a v červenci bylo v Basře zaregistrováno více než 10 dní s teplotou v okruhu 50°C. Není to trochu moc i na její podmínky?

Už od začátku června se jih Iráku, především pak oblast Basry, jako tradičně zahříval až na 50°C. Na konci června následně s ohledem na relativní vlhkost vzduchu a zvýšené množství prachových částic v atmosféře začaly teploty klesat někam k 45°C. Poté se v úvodu července opět oteplilo a hodnoty se již povětšinou zdržovaly někde v blízkosti 47 až 51°C. Nejhorší byl právě 14. červenec a 15. červenec, kdy se teplota vzduchu šplhala až k 52°C. Jak už bylo zmíněno, v posledním desetiletí je situace v Iráku horší a horší…

Když je ve stínu 45°C a více, tak je na přímém slunečním zařízení k padnutí. Takže, je-li auto zaparkované na nezastíněném prostoru, musí se extrémně rozpálit a pobyt v něm musí být synonymem nesnesitelnosti – utrpení. Jak to tedy děláte, abyste při nástupu do auta nezkolabovali? A co když auto nemá klimatizaci?

Jak říkáte, stojí-li v Iráku auto na přímém slunečním záření, je z něho vyloženě pec. Iráčané se tedy snaží svá vozidla před slunečními paprsky chránit – pokud nemají možnost parkovat ve stínu, tak se používají různé plátěné potahy. Po válce se ekonomická situace iráckého lidu zlepšila, takže většina Iráčanů vlastní moderní automobil s klimatizací (tím ale nemám na mysli, že všichni jezdíme v milionových vozech). Bez chlazení vlastně ani není možné auto v létě řídit, protože se ani nemůžete dotknout volantu. Takže pokud budete v Iráku hledat pojízdný automobil bez klimatizace, asi moc nepochodíte (směje se).

V České republice probíhají od 1. července do 31. srpna dvouměsíční školní prázdniny. Jak je to se školní docházkou u Vás?

Irácká mládež dovolenkuje od začátku června do poloviny září, takže je na tom o dost lépe než ta česká.

Takže typická irácká letní vedra vlastně nemají na výuku žádný vliv vzhledem k tomu, že připadají na prázdninový čas?

Přesně tak.

Je irácká architektura nějak přizpůsobena Vašemu počasí? Konkrétně mám nyní na mysli budovy bez klimatizací a chladičů vzduchu, jsou nějak chlazeny pasivně?

Převážná většina iráckých budov je vybavena chladícím systémem, takže… Majorita Iráčanů navíc upřednostňuje bydlení v přízemí či přinejhorším v prvním patře, jak určitě víte, je to kvůli fyzikálním vlastnostem teplého a chladného vzduchu. Přemíra klimatizací a chladičů zajisté vede ke zmiňovaným výpadkům proudu, proto nemalý počet Iráčanů spoléhá na externí elektrický generátor, který v případě přerušení dodávky elektřiny udržuje chladící jednotky při životě.

Jak vypadá v letním Iráku klasický pracovní den?

Zcela normálně jako jindy – obchody mají otevřeno, lidé chodí do práce, život zkrátka jede nonstop. Pouze při teplotách okolo 50°C dává irácká vládá na konci týdne dovolenou, takže míváme prodloužené víkendy. To asi v Česku neznáte že? (směje se).

Jaké je totální maximum v irácké metropoli, kterou je několikamilionový Bagdád?

Do roku 2015 jím bylo 50.1°C, přesně 50.09°C a pochází ze srpna roku 2011 (data z letošního léta se teprve budou zpracovávat).

V rámci celého Iráku je určitě vůbec nejvyšší naměřená teplota vyšší. Tipuji tak 53°C…

Správný tip! Nejvyšší teplota, která kdy byla na půdě Iráku zaznamenána, činí právě 53°C a datuje se na srpen roku 2001, konkrétně se jedná o oblast Al Hai v provincii Wasit. Stejně jako v předešlém případě platí to, že ještě nebyly probrány údaje z tohoto ročníku.

Řekne-li se v Iráku „horké počasí“, co si pod tím Iráčané představí?

Že bude 42°C a více.

A nyní naopak – co si Iráčané představí pod pojmem „chladné počasí“?

V zimním období u nás teploty v důsledku mizivé relativní vlhkosti vzduchu (a nulové oblačnosti) dokážou poklesnout k bodu mrazu, občas i pod něj (mluvím samo sebou o minimech), takže v tomto ohledu asi oproti Čechům až tak moc rozdílní nebudeme…

No, českým historickým minimem je -42.2°C – o tomto Celsiově číslu si Iráčané mohou jen zdát. Nepochybně už ale Irák někdy v minulosti zápornější hodnotu zažil. Která z nich by stála za řeč?

9. ledna roku 2008 bylo ve městě Rutba naměřeno -9.2°C. To být má odpověď na Váš dotaz.

Když jsme se už dostali k tomu mrazu, viděl jste někdy osobně sníh?

Ale ovšem, a to dokonce několikrát (asi netřeba říkat, že v zahraničí) – v Jordánsku, v Íránu či třeba v Istanbulu. A mimochodem, sníh padá také na severu Iráku, neboť jsou zde vysoká pohoří, ale to zřejmě jako zeměpisec víte. Ještě bych však rád poznamenal, že sněhové vločky zavítaly také do Bagdádu – v prosinci 2008 se naše hlavní město dočkalo několikahodinového sněžení!

V Iráku jsou možná hory, ale mnohem typičtější je nekonečné písčité moře neboli poušť. S ní souvisí též písečné bouře a nyní narážím na úterý 26. dubna roku 2005, kdy se severem Vaší země prohnala silná písečná bouře – „písečná tsunami“ byla vysoká až 800 metrů. Pamatujete si ji? A která písečná bouře byla ve Vašich dějinách tou nejhorší?

Ano, na tento den si velice dobře vzpomínám, kvůli oné píseční bouři bylo toto úterý velmi náročné. Téma písečné bouře je na dlouhou diskuzi a vyžadovala by více detailů, navíc, v tomto případě nezávisí pouze na naší práci, ale také na práci jiných agentur, hlavně pak Ministerstva životního prostředí. My se zaměřujeme spíše jen na ty teploty, ale mohu Vám říci, že ročník 2009 byl ve věci prašných a písečných bouří mnohem aktivnější – bylo jich myslím 19.

Irák má trochu pošmurnou minulost. Když se vysloví název Vašeho státu, stále se vybavuje slovní spojení „nikdy nekončící válka na Blízkém východě“. Ta byla oficiálně ukončena v polovině prosince roku 2011 a pro Irák byla bezesporu devastující. Měla však také nějaký dopad na samotný svět irácké meteorologie?

Čeští meteorologové se mají jako v bavlnce. Naše jak Vy říkáte pošmurná minulost se dotkla všech odvětví, meteorologie nevyjímaje. Řekněme jen, že oproti Vám žijeme a pracujeme v mnohem horších podmínkách. U Vás v Česku máte k dispozici nespočet stanic a zaznamenávaná data jsou dostupná bez sebemenších problémů. U nás je prostě vše mnohem komplikovanější a těžší…

Otázka přímo na tělo – není povolání meteorologa v Iráku trochu nudné? Narážím tím na fakt, že je Vaše počasí poměrně jednotvárné – slunečno, slunečno, slunečno a teplo (horko). Někdy možná nějaká ta písečná bouře. V Česku se toho děje mnohem víc – kroupy, přívalové deště, ledovky, náledí, hustá sněžení, mlhy, silné nárazy větru…

No to máte pravdu, v Iráku je skutečně jen pramálo meteorologických jevů, jež je možné sledovat. I s oblačností je to špatné – u Vás ve střední Evropě se za rok xkrát vystřídá oblačnost všech pater, u nás většinou nejsou mraky žádné (směje se). Kupovitou oblačnost a srážky samozřejmě známe, ale s Českem se to opravdu srovnávat nedá. Pro nás Iráčany je to ale přirozené.

Irácké podnebí je chudé na srážky, nemíváte problémy s nedostatkem vody?

Hladina vody v Iráku je obecně dobře znát, a to díky našim dvěma velkým řekám – v létě vodní hladina klesá, ale v zimě je dobrá. Pro Vás jsou zřejmě naše přírodní podmínky neslučitelné s běžným životem, ale my jsme zvyklí… Takže ne, problémy s nedostatkem vody nemíváme.

Na závěr: Chtěl byste něco vzkázat českému národu?

Na začátek bych chtěl poděkovat, že jsem Vám mohl osvětlit některé věci ohledně Iráku. Čechům bych rád vzkázal, že ačkoliv naše země byla nemálo zkoušena, tak Iráčané milují život a všechny ostatní lidi všech národů i náboženství. Iráčané rovněž milují mír. A právě mír je to, co bych chtěl „poslat“ Vám i všem českým lidem – žijte v míru, žijte pro lásku a važte si toho, co máte.

Kamil Sojka & Muataz Mohammed Hussein

Několik snímků z pracoviště, kde pracuje pan Muataz Mohammed Hussein (Irácká organizace pro meteorologii a seismologii, Bagdád), můžete nalézt zde: Irácká organizace pro meteorologii a seismologii
A na úplný konec pár fotek z iráckých ulic: Bagdad

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz

Sdílejte článek: FacebookTwitter

How to Choose a Data Room With Data Room Access Control

Data room access control allows the monitoring of entry and...

Benefits of Software Management and Board Meeting Software

Online board portals, as opposed to traditional paper meetings, offer...

Four Ways to Restrict Access to Electronic Documents

If your business handles sensitive information about customers and employees...


How to Make Virtual Meetings More Productive

find out here mooneytwinsnetwork.com/practical-virtual-boardroom-software-guide/ Virtual Meeting is a...

Using Virtual Data Rooms for Transactions and Deals

In the M&A due diligence process, information sharing is carried...

Why Startups Use Digify to Organize Due Diligence

A data room is a repository https://www.myvdronline.com/acquisition-best-practices for...


Important Features of Business Software

Business software is an application which helps businesses automatize their...

Fighting Dirty Money With Enhanced Due Diligence

Every year around $2tn in illicit cash flows through the...

What Are Virtual Data Room Services?

A virtual data room is a software product that offers...