Synoptických podkladů netřeba – pouhý letmý pohled na středeční záběry z družice Meteosat stačil k nabytí vědomosti o tom, že i vzdušnému prostoru České republiky vévodí poměrně hluboká oblast nízkého tlaku vzduchu se středem kdesi nad slanými vodami mezi Britskými ostrovy a jižní Skandinávií. Takže nad Severním mořem. GFS, jeden z nejznámějších předpovědních modelů, predikoval, že v srdci této cyklóny bude tlak vzduchu klesat až pod 980 hPa. Měl pravdu, chlapec?

Samozřejmě ano, na jedné nejmenované ropné plošině situované přibližně 290 km severovýchodně od pobřeží Velké Británie barometr naměřil až 978 hPa. Nicméně vítr byl tou dobou (okolo 9:00) relativně poklidný, jeho průměrná rychlost se pohybovala kolem 40 až 50 km/h. O asi 180 minut dříve přitom zdejší anemometr informoval, že střední tempo větru odpovídá více než 80 km/h – jak se přiblížilo centru oné tlakové níže, troposféra přestala být tolik nahněvaná. Stejný jev, avšak v mnohem kontrastnějším měřítku, samo sebou bývá k vidění v hurikánech.

Po zadní a jižní straně středeční cyklóny k nám proudil vzduch mající kořeny až nad Islandem, proto se polovina tohoto týdne co se teplot týče příliš nepovedla – kupříkladu v poledne se rtuti teploměrů zdržovaly převážně mezi 10 až 18 °C, v závislosti na nadmořské výšce, největší výjimkou byla, jako mnohokrát dříve, jižní Morava, která ve svých nížinách nabídla až 20,1 °C, a to ve Strážnicích. Strážnice vlastně byly jediným zákoutím Česka, kde bylo ve 12:00, plus mínus pár sekund, registrováno 20,0 °C a více. Dejme tomu v Praze-Libuši se čas oběda prezentoval 15,4 °C, díky čemuž zde panovaly v zásadě identické teplotní podmínky jako v severonorské vísce Torsvåg (70° s. š.), kde teploměr ukazoval 14,6 °C. Jen pro zajímavost – loni, 13. 9. 2016 ve 12:00, Praha-Libuš nabízela 28,2 °C (a plně slunnou oblohu), kdežto Torsvåg pouze 10,3 °C. Nebylo to loňské září sympatičtější…?

Pocitovou teplotu před čtvrtkem mimo jiné ovlivňoval svižnější vítr, nejvíce v horských oblastech. Příkladem Milešovka v odpoledních hodinách čelila nárazům větru o rychlosti až v okruhu 100 km/h, načež se středa stala prozatímně největrnějším dnem podzimu 2017. V noci ze středy 12. 7. 2017 na čtvrtek Milešovka hostila větrné údery o ráznosti až bezmála 120 km/h, včerejšek byl tím pádem nejagresivnějším dnem od poloviny již zesnulého léta (ano, z astronomického hlediska ještě léto neskončilo…).

Foukalo také v nížinách, zmiňovaná pražská Libuš hovořilo o nějakých 50 km/h (v nárazech), krajské Ústí nad Labem dokonce hlásalo skoro 80 km/h (v nárazech), ačkoli pravda, že je řeč o „hlavní“ meteostanici umístěné v kopcích nad samotným městem. Obdobná čísla byla evidována na řadě dalších míst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jejich seznam by mohl být zdánlivě nekonečný.

Sněžka – ve 13:00 na jedné straně poryvy větru o rychlosti 108 km/h, na té druhé naopak až o 140 km/h. Prakticky takovýto nepoměr možný je, pokud už jste někdy osobně šplhaly na vrchol evropského srdce, určitě jste zaregistrovali, že na dosti malém území panují převelice rozdílné povětrnostní podmínky. „Sousední“ krušnohorský Fichtelberg byl omýván větrem o průměrném tempu až přes 80 km/h – nejvyšší hodnota od středy 12. 7. 2017, dále Brocken (asi 1 164 m n. m.) evidoval nárazy o intenzitě okolo 150 km/h – nejvíce od pátku 24. 2. 2017, v Drážďanech střední rychlost větru atakovala hranici 40 km/h… Prostě ryze cyklonální stav.