Počasí se v České republice v průměru „mění“ každé čtyři dny a člověk je nucen přizpůsobovat se, i své aktivity jeho denním výkyvům. Toho, že počasí může výrazně ovlivnit náš aktuální zdravotní stav, si všímali dávno generace před námi. Vnímání působení počasí na člověka je však individuální a jeho náhlé změny nebo extrémní projevy mohou pocítit i zdraví aktivní jedinci.
Zřejmě největším zátěžovým meteorologickým prvkem je atmosférický tlak, respektive jeho změna. Ta je spojena s dynamikou atmosféry, tlakovými nížemi a výšemi, s přechody frontálních systémů a podobně. Asi nejhůře působí na náš organismus rychlý pokles tlaku vzduchu – tedy při přechodu oblasti nízkého tlaku vzduchu nebo před příchodem studené a teplé fronty.
Na lidskou psychiku má největší vliv denní délka slunečního svitu, kterou v předpovědi počasí vnímáme a předpovídáme jako oblačnost. Obecně platí, že při dnech s velkou oblačností, s deštěm nebo sněžením nám ubývá energie. Naopak slunečné dny nebo krátkodobě i dny se sněžením, nás naladí pozitivní energií. S psychickou pohodou velmi úzce souvisí i naše pracovní výkonnost. Nejhůře snášíme tzv. inverzní charakter počasí, kdy je celý den zataženo nízkou oblačností a mlhavo. Navíc dochází k sesedání chladného vzduchu z vyšších vrstev atmosféry do nižších, takže se k tomu většinou přidá také mráz. V mírných zeměpisných šířkách se inverze vytváří poměrně často zejména v zimním půlroce a může trvat od několika dnů až po několik týdnů. Velkou oblačnost nejhůře snáší skupina labilních občanů, která může pociťovat psychické problémy, někdy se mohou vyskytnout i deprese.
Na druhou stranu je také na místě dávat pozor na čas strávený na přímém slunečním záření a to zejména v létě, kdy Slunce vystupuje v průběhu poledne poměrně vysoko nad obzor a dokáže intenzivně hřát. Na zemský povrch však také dopadá poměrně velké množství ultrafialového záření. Mělo by platit, že za jasné oblohy k vycházce patří sluneční brýle, pokrývka hlavy a opalovací krém. Zejména pak pozor na horách, tam je totiž díky vyšší nadmořské výšce atmosféra méně mocná, a proto pohlcuje menší množství UV záření. Na přímé sluneční záření by malé děti a starší občasné vycházet snad raději neměli.
.
.
.
.

.