Letošní červnové bouřky nám kromě blesků a hromů přinesly opět několik dalších nebezpečných jevů. Kromě vlastně obvyklých přívalových dešťů, které naštěstí nezpůsobily výraznější povodně, to bylo i několik větrných smrští, které lze zařadit mezi tornáda.
Větrných vírů známe několik typů. Víry, při nichž vzduch rotuje kolem osy vodorovné, se nazývají rotory, které jsou nebezpečné zejména v letecké dopravě, při zemi to jsou pak tzv. húlavy. Častější jsou ale víry s osou svislou nebo šikmou, což jsou tromby. Ty jsou vázány na bouřková oblaky typu cumolonimbus a známe dva typy. Mírnější tromby vznikají při zemi a jejich trychtýř se rozšiřuje směrem vzhůru. Mnohem nebezpečnější jsou pak tromby, které vznikají v bouřkovém oblaku a jejichž trychtýř ve tvaru sloního chobotu se protahuje naopak směrem k zemi a zužuje se. Jen v některých případech pak tento úzký trychtýř dosáhne až na zemský povrch a pak mluvíme o tornádu.
Tento jeden z nejnebezpečnějších meteorologických jevů ničí nejen rekordně silnými nárazy větru, ale i prudkými a velkými tlakovými výkyvy.
Podle rychlosti větru a ničivých účinků byla vytvořena Fujitova stupnice, která má stupně od 0 do 5. Při stupních 0 a 1 se vyskytují sice jen slabé až mírné škody, ale žádná maličkost už to není. Při stupni 2 už jsou škody značné a od stupně 3 už se jedná o katastrofu. Přesné příčiny vzniku tornád přitom stále neznáme.
Velká tornáda nejvíce řádí – a letos se to opět potvrdilo – v jihovýchodních státech USA, ale i u nás zaznamenáme každoročně několik malých tornád. Většina jich dosahuje stupně 0 a 1, a zcela výjimečně stupně 2.
Samozřejmě se nabízí otázka, zda zvýšený výskyt tornád, jak ve světě, tak i u nás, souvisí s globálním oteplováním. Náš největší expert na tornáda, RNDr. Martin Setvák z ČHMÚ se domnívá, že pravděpodobnější příčinou je skutečnost, že se tento jev s přibývající fotografickou a filmovou technikou daří mnohem častěji zachytit a média o nich mnohem častěji informují. Důkazem jsou poslední tornáda dne 21.6., zachycená hned několika amatéry, většinou mobilními telefony. Z nich je patrno, že se opravdu jednalo o „slušnou“ trombu, jejíž chobot na několika místech a nakrátko zasáhl povrch země. A tak opravdu můžeme mluvit o tornádu, které zřejmě dosáhlo stupně 0 či 1.