Co se zbrklostí zim týče: Za Slovensko můžeme zmínit například Oravský Podzámok (cca 520 m n. m.) nebo taktéž Červený Kláštor (cca 455 m n. m.) – první zmíněná obec je matkou jednoho z nejranějších termínů sněžení v rámci poloh do 600 m n. m. (01.09.1927), ta druhá má na svém kontě jednu z vůbec nejdřívějších souvislých sněhových pokrývek (23.09.1931). Za Česko lze uvést kupříkladu pražský Karlov, kde již ve středu 26.11.1969 (tj. o den dříve než v roce 2010) napadl premiérový sníh tehdejší zimní sezóny s tím, že ještě nedočkavější sněhová pokrývka byla v tomto sektoru Prahy spatřena už v pátek 07.11.1980. Na otázku, kdy se letos v českých nížinách prvně usadí alespoň 1 cm sněhu, prozatím nelze smysluplně odpovědět.

Šířkově o něco níže, jmenovitě na 43° s. š., a délkově o něco výše, konkrétně na 79° z. d., sídlí největší město druhého největšího státu na Zemi – kanadské Toronto. To je na tom pro tuto chvíli stejně jako nížinatá část střední Evropy – sněhová pokrývka tu po letní přestávce ještě k vidění nebyla. Vlastně tu ještě ani nemrzlo, od čtvrtka 1. září do soboty 22. října tu rtuť teploměru neklesla pod 2,1 °C, přičemž středa 7. září nabídla až 35,0 °C (pokořeno 33,9 °C z r. 1960).

Toronto je v jedné věci rovné Bratislavě – v měsíci září sněhobílou peřinu nepamatuje. Když se ale podíváme na životopis října bratislavského a torontského, odhalíme, že bratislavský desátý měsíc má nepatrně navrch. V čem? V nejranější sněhánce. Metropole Slovenska ji totiž pamatuje 7. října (1994), kdežto Toronto až 9. října (1976). Přejděme už ale k věci – 22. říjen, tak jako 23. říjen, je v Torontu výjimečný, a to hned dvakrát.

V úterý 21.10.1969 začala počasí v Torontu ovlivňovat oblast nižšího tlaku vzduchu přicházející od západu – zpočátku dne nic, později však začalo sněžit. Postupně vydatně. Ve středu 22.10.1969 se střed této cyklóny zdržoval nad Pensylvánií a přilehlým okolím – po zadní straně této tlakové níže a mezi přední stranou rozsáhlé tlakové výše nad západní Kanadou a zadní stranou cyklóny nad východní Kanadou byl do Toronta dopraven chladný vzduch mající původ až nad severním polárním kruhem. V průběhu středy, noci na čtvrtek a čtvrtka 23.10.1969 se zmiňovaná anticyklóna přesunula nad Velká jezera – srážky v Torontu tím pádem ustaly, advekce chladu však ještě chvíli pokračovala. V následujících dnech Toronto pocítilo oteplení související se zadní stranou citované oblasti vyššího tlaku vzduchu, čímž „sváteční“ počasí skončilo. Jak se ale tedy podepsalo na 22. a 23. říjnu?

Jak už samotný úvod napovídá, v těchto dvou dnech byly zaznamenány čtyři rekordy – dva teplotní, dva sněžné. Doposud přemoženy nebyly. Nejprve teploty: ve středu 22. října 1969 v minimu až -7,2 °C a ve čtvrtek 23. října 1969 pokles rtuti teploměru až na -8,3 °C. Teď sníh: ve středu 22. října 1969 leželo na zemi 13 cm sněhu, ve čtvrtek 23. října 1969 se jednalo o 8 cm sněhu.

V pátek 24. října 1969 v ranním čase naměřili torontští meteorologové 5 cm sněhu – o den později už nic. Čili: středa 22.10.1969 je v Torontu nejdřívějším datem souvislé sněhové pokrývky (na základě ranního měření) a zároveň je prvním dnem legendárního a stále neatakovaného říjnového „sněžného tria“.

Kamil Sojka

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz