Celá Sibiř se rozprostírá od pohoří Ural až po samotný Beringův průliv, který odděluje Asii od Severní
Ameriky pouhými cca 90 km vody. Díky tomu zabírá většinu území Ruska, její rozloha přesahuje
11 000 000 km², což představuje více než 42 000 000 000 tenisových dvorců. Prochází celkem třemi
klimatickými pásy – arktickým, subarktickým a mírným, přičemž největší zastoupení má poslední
zmíněný. Sibiř je známá především díky svým krutějším zimám, nicméně i v létě dokáže pořádně
zahřát, a to především ve své jižní části. Ve východním Rusku, konkrétně nějakých 70 km
jihovýchodně od jezera Bajkal a cca 200 km severně od rusko-mongolských hranic, leží na železniční
křižovatce tvořenou Transsibiřskou a Transmongolskou magistrálou čtyřsettisícové město Ulan-Ude.
Je situováno ve středních polohách v nadmořské výšce kolem 520 m.n.m. s tím, že v širokém okolí se
žádné nížiny nenaleznou. Ulan-Ude se nachází na půl cesty mezi 51. a 52. rovnoběžkou severní
polokoule, zeměpisně tedy odpovídá severní polovině Německa či úplnému severu Šluknovského
výběžku. Přestože jsou podnebí stejná, podmínky jsou poněkud rozdílné. Srdce Evropy je vlivem
rozložení kontinentu a časté nadvládě Atlantiku (resp. oceánského proudění vzduchu) oproti jiným
oblastem ve stejných zeměpisných šířkách v průběhu roku méně náchylné na velké rozdíly v rysu
počasí, hlavně pak v rámci teplot (výjimky by se samozřejmě našly). Metropolitní Varšava v letošním
létě naměřila přinejmenším 6.5°C a maximem bylo 32.8°C, teplotní rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší
hodnotou se tím pádem rovná 26.3°C. V zimě 2013/2014 bylo v hlavním městě Polska největší teplo
18. února s 10.8°C a nejvíce mrzlo při několikadenním velmi chladném východním proudění (vrchol
zimy), kdy 25. leden přinesl v ranním čase jen -17.5°C. V tomto případě dělá teplotní rozdíl mezi min.
a max. 28.3°C. V minulé zimní sezoně se Ulan-Ude dočkalo nejteplejšího dne v úterý 3. prosince, když
se rtuť teploměru vyšplhala na 1.4°C. Naopak nejstudenější ráno připadlo na poslední lednový den s
jeho -34.3°C, takže oba teplotní údaje od sebe dělí 35.7°C. V období od 1. června do 29. srpna pak
bylo nanejvýš 35.7°C (24. července) a nejméně 1.7°C (června), propast mezi min. a max. tak dělá
34.0°C, o 7.7°C více než ve Varšavě. Ruské město už v minulosti v létě mráz zaznamenalo, avšak
obecně záporné teploty, byť jen v ranních hodinách, ani v Ulan-Ude nejsou v druhém ročním období
na denním pořádku. V předešlých letech také nemrzlo a i díky tomu byl letní teplotní rozptyl
povětšinou menší než letos, tj. méně než 34.0°C. Loni činil 32.0°C (min. 1.6°C, max. 33.6°C), předloni
32.2°C (min. 1.7°C z 21. srpna, max. 33.9°C z 18. června), v roce 2011 32.7°C (min. 3.6°C z 2. června,
max. 36.3°C z 15. července), v roce 2010 35.6°C (min. 4.4°C z 9. srpna, max. 40.0°C z 22. června),
v roce 2009 33.4°C (min. 0.5°C z 19. června, max. 33.9°C z 3. srpna) a v roce 2008 34.1°C (min. 1.4°C
z 29. srpna, max. 35.5°C z 25. července). V roce 2007 byla vzdálenost mezi nejžhavější a nejledovější
teplotou jedna z těch nejvýraznějších, a to 36.4°C, neboť 29. července dosáhla teplota vzduchu
39.4°C a naproti tomu 3. června slétla k 3.0°C. Vůbec nejníže klesla rtuť teploměru v Ulan-Ude během
léta v roce 1892, konkrétně 31. srpna (-4.0°C) a historicky největší vedro se datuje na již zmíněný 22.
červen 2010. I v letech 2006, 2005, 2004, 2003, 2002 a 2001 v Ulan-Ude v létě nemrzlo, třetí tisíciletí
má tak zatím rejstřík letních mrazíků čistý.
Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz¨
Kamil Sojka