Během uplynulých 3 týdnů se nad střední Evropou dvakrát vyskytla situace s málo pohyblivou tlakovou níží. V prvním případě se slábnoucí, vyplňující se tlaková níže projevila velkou oblačností a přeháňkami či bouřkami, ve druhém případě (uprostřed tohoto týdne) i poměrně vydatnými trvalejšími srážkami, které dokonce zvýšily hladiny některých řek a vyvolaly povodňovou pohotovost. V obou případech byly projevy těchto tlakových níží modelem WRF podhodnoceny. V prvním případě bylo v modelové předpovědi poměrně výrazně podhodnoceno množství oblačnosti – model předpovídal méně než 50% pokrytí oblohy oblačností, ale ve skutečnosti bylo až skoro zataženo. Ve druhém případě model předpovídal správně oblačnosti hodně, ale „nepřesnost“ se vyskytla spíše u srážek, kdy jich v některých dnech předpovídal méně a v poměrně odlišných lokalitách než se ve skutečnosti vyskytovaly.
Pomalý pohyb tlakové níže, která díky tomu setrvává poměrně dlouho nad jednou oblastí, může způsobit vysoké srážkové úhrny a povodňové stavy. Díky silnějšímu větru v tlakové níži mohou být srážky navíc orograficky zesílené (například oblast Brd na radarovém snímku ČHMU ze 20.7.2011).
Stále se ukazuje, že spoléhání se jen na modelovou předpověď může vést k nepřesnostem v předpovědích, a že je dobré tyto „objektivní“ počítačové předpovědní metody stále doplňovat a kombinovat „subjektivními“ metodami – citem a zkušeností meteorologa. Málo pohyblivé tlakové níže patří právě do kategorie počasí, kdy by meteorologové měli být více ve střehu a výsledky modelu více konzultovat s pozorovaným počasím a předpovědi třeba častěji upravovat/zpřesňovat…