Grónský Nuuk má letos svým způsobem s ukrajinskými Černovicemi společný 24. říjen – zatímco ve
větším a nehlavním městě odstartoval ve čtvrtek teplotní propad, v tom menším a metropolitním ve
stejný den započaly nonstop mrazy. Největší a více méně jediné město nejrozlehlejšího ostrova
planety bylo a je v říjnu spíše zimní než podzimní, nejvyšší odpolední teploty ve většině případů
zůstaly pod 3°C. K nejvýraznějším výjimkám patří 10. říjen, jenž se prezentoval až 12.9°C. Časté
působení tlakových níží se podepsalo na srážkovém úhrnu 87.7 mm (do 28.10.) s tím, že srážky byly
rozloženy do 27 dnů, takže pouze jednou se den obešel bez dešťových kapek nebo sněhových vloček
či kombinace obojího, a byl jím 14. říjen. Od zmíněného čtvrtka spadlo do středy z oblohy dohromady
9.7 litru vody, což díky celodennímu mrazu znamená, že připadlo nějakých 10 cm sněhu. 24.10. se
nuukské teploty držely v rozmezí od -6.1 do 0.0°C, 25.10. se teplota vzduchu pohybovala mezi -5.6 až
-2.8°C, 26.10. bylo minimem -6.5°C a maximem -4.5°C, 27.10. nebylo méně než -7.5°C a ne více než –
4.5°C a 28.10. přineslo ráno -7.0°C a odpoledne -2.1°C. Také středa byla záporná, nad jitrem -4.0°C,
v pravé poledne -3.0°C a ani zbytek dne se přes bod mrazu nepřeklenul. Nuuk v desátém měsíci roku
sice dvacítku nepamatuje, ale příliš vzdálen jí nebyl – v pondělí 11. října 2010 teploty kulminovaly na
velmi snesitelných 18.9°C. Dvacítka však zatím nepadla ani na opačném pólu, teplotní podlahou
druhé třetiny podzimu je -16.6°C z 23.10.1982. Čistokrevná zima by měla v Nuuku zůstat i
v nejbližších dnech, převládat by ale měla slunečná obloha, a tak sněhová pokrývka nejspíše narůstat
nebude. Vedra jsou v Nuuku totální utopií, třeba v sprnu doposavaď rtuť teploměru nepřekročila
22.0°C (25.8.1973) a ani v jiných měsících by se příliš letních dnů nenašlo – bylo by možné je
napočítat na prstech jedné bezprsté ruky. Podobně, ale přeci jen o něco lépe, je na tom Stornoway,
nejpočetnější (přes 9 000 obyvatel) město skotského souostroví Vnější Hebridy. V roce 1999, přesně
3. srpna, tady bylo zaznamenáno až 26.3°C, což je stále nepřekonaným absolutním maximem.
Nicméně oproti Nuuku, který má na svém kontě až 24.2°C, to zase o tolik moc není, a to přitom Nuuk
leží o několik set km severněji, navíc v subarktickém podnebí. Byloby-li velkoměsto Vnějších Hebrid
situováno při západním a nikoliv východním pobřeží, nebylo by „chráněno“ reliéfem a poryvy větrů
by tak vzhledem k častým a hlubokým tlakovým nížím byly o krapet silnější. V Nuuku v loňském roce
dost foukalo třeba ve večerních hodinách 6. května, kdy vítr vanul rychlostí až 27 m/s (97 km/h). Ve
Stornoway stojí za zmínku například 30. leden s prouděním vzduchu o 22 m/s (79 km/h). Na téměř
samotném jihu Grónska, konkrétně 4 km jižně od města Nanortalik na ostrůvku Angissoq, poryvům
větru v cestě v podstatě nic nestojí a je to znát. Příkladem může být třeba 14. březen roku 2011
s větrem o 33 m/s (119 km/h) s nárazy 42 m/s (151 km/h). Světovým rekordmanem v nárazovosti
větru jsou Spojené státy americké, resp. 1 917 m vysoká hora Mount Washington ve státě New
Hampshire – při silné bouři 12. dubna 1934 bičovaly krajinu nárazy o skoro 372 km/h. V Česku patří
k těm nejlepším orkán Kyrill z ledna 2007, Sněžka tehdy hlásila větrné údery až o 60 m/s (216 km/h).
Na Zemi určitě budou existovat místa s ještě silnějšími nárazy větru, avšak mimo síť meteorologických
stanic či jiných měřidel, tudíž (navždy?) zůstanou v anonymitě.
Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz¨¨
Kamil Sojka